Toronto (Kanada) - Alzheimerova choroba má v Kanadě nečekané dopady: staří lidé, kteří tu hovořili běžně dvěma jazyky, svůj druhý jazyk někdy zapomenou a mohou se tak stát cizinci ve vlastní zemi, kde jsou úředními jazyky jak angličtina, tak francouzština. Píše o tom agentura AFP.
Situace bývá zvlášť dramatická, jestliže lidé, pro něž je mateřštinou francouzština, dříve běžně hovořili anglicky a žijí v anglicky mluvící části země, a pak angličtinu zapomenou. Pak nejsou schopni komunikovat v angličtině například se zdravotníky. Služby nabízené ve francouzštině tu totiž nejsou dostačující a někdy docela chybí.
Při návštěvě u lékaře výzkumného ústavu Sunnybrook v Torontu v roce 2009 Sylvie Lavoieová zjistila, že její matka postižená neurodegenerativním onemocněním mozku zapomněla mluvit anglicky.
Šok. Matka zapomněla mluvit anglicky
Co je Alzheimerova choroba
Alzheimerova nemoc (AN) narušuje část mozku a způsobuje pokles takzvaných kognitivních funkcí - myšlení, paměti, úsudku. Bývá nejčastější příčinou demence, která vede postupně k závislosti nemocného na každodenní pomoci jiného člověka.
AN poprvé popsal německý lékař Alois Alzheimer v roce 1907. V té době se považovala za nemoc vzácnou. Nyní se nějaká forma demence vyskytuje u více než sedmi miliónů obyvatel Evropy.
AN začíná pozvolna. Nejdříve se u nemocného zhoršuje krátkodobá paměť a není schopen se postarat o některé věci v domácnosti. Rychlost, kterou AN postupuje, se u každého postiženého liší. Nemocný má však čím dál větší problémy s vyjadřováním, rozhodováním, nedokončuje myšlenky, je zmatenější. Mění se celá jeho osobnost. V posledních stádiích nemoci už vůbec není schopen se sám o sebe postarat.
Když Hélene Tremblayová-Lavoieová absolvovala test, získala devět ze 30 bodů v angličtině a 19 ze 30 ve francouzštině.
"Tento výsledek byl strašným šokem, obrovským překvapením. S maminkou jsem hovořila jen francouzsky, a tak jsem si nepovšimla, že angličtinu zapomněla. Viděla jsem, že mluví méně s mým mužem, který je anglofonní, ale přičítala jsem to na vrub nemoci a únavě," vysvětluje Lavoieová.
O případu její matky hojně psal kanadský tisk. Žena, která se narodila v Quebeku, žila více než 30 let v Torontu a běžně hovořila oběma jazyky.
Sylvie Lavoieová se tedy rozhodla matku umístit do francouzského ústavu, ale v Torontu žádný takový není. Pro francouzsky hovořící pacienty je nabízeno 37 lůžek v nemocnici Bendale Acres ve Scarboroughu na předměstí Ville Reine, ale nejsou rezervovány jen pro ně. Hélene Tremblayová-Lavoieová byla nakonec přijata ve Wellandu nedaleko Niagarských vodopádů, což je jediný ústav fungující zcela ve francouzštině, který je situován do vzdálenosti 600 kilometrů mezi Ottawou a Wellandem.
Nadace, která byla podle Hélene Tremblayové-Lavoieové pojmenována, byla založena v loňském roce s cílem nabízet v provincii Ontario dlouhodobou péči pro francouzsky hovořící obyvatele postižené neurodegenerativními chorobami, kteří zapomněli používat Shakespearův jazyk.
Angličtina se vymaže při poškození neuronů
"Osoby, které zapomenou angličtinu, jsou původně frankofonní a naučily se anglicky teprve později. Avšak pozor, nezapomínají angličtinu, je to poškození neuronů vyvolané stářím, které ovlivňuje používání jazyků," vysvětluje profesor Guy Proulx, neuropsycholog z oddělení psychologie na Glendon College při Yorkské univerzitě v Torontu.
Tento expert na kognitivní neuropsychologii je autorem psychologických testů v angličtině používaných v celém světě, které umožňují zjistit neurodegenerativní chorobu. Tyto testy pak převedl do francouzštiny.
"Jazyk je v poznávacím systému automatismus. Osoba hovořící od dětství dvěma jazyky druhý jazyk nezapomene, protože je v ní zautomatizován, hluboce zakořeněn. Automatismy jsou vůči Alzheimerově nemoci mnohem odolnější," říká.
Nadace Hélene Tremblayové-Lavoieové a profesor Proulx chtějí založit dvojjazyčnou kliniku, která by byla začleněna do Bendale Acres. Má zde být i centrum výzkumu v oblasti kognitivních funkcí a centrum pro včasnou diagnózu a terapii chorob jako je Alzheimer.
Téměř 90 procent frankofonních obyvatel Toronta (je jich přes 125.000 a v celém Ontariu více než 600.000) žije s nefrankofonním partnerem. Lékaři by si přáli, aby jim mohli pomoci žít společně nadále i v případě, že je jeden z nich postižen Alzheimerovou chorobou.
"Máme podporu vlády jak v provincii, tak na federální úrovni. Projekt bude stát 200.000 dolarů (3,6 milionu Kč) ročně a je rozdělen na tři léta. Finance již mámě. Je to otázka několika měsíců," konstatuje předseda správní rady nadace Jean Roy.
