Přístup do prasečího hotelu je značně omezený, zvířata jsou pod dohledem bezpečnostních kamer a budova disponuje také veterinárním střediskem a oddělením, kde zaměstnanci pro vepře pečlivě připravují krmivo, upřesnil zpravodajský kanál Al-Jazeera.
Zdánlivý luxus, v němž žijí chovná prasata, představuje jeden z nejmodernějších přístupů k biologické bezpečnosti. Čína se tak snaží zabránit šíření africké prasečí chřipky, která rok před vypuknutím koronavirové pandemie zdecimovala více než polovinu všech čínských prasat. Vepřové maso je zde přitom tím nejvíce konzumovaným.
Čína dohání Západ, ale nákaza stále hrozí
Gigantické vertikální farmy si nechávají stavět velké čínské agrospolečnosti a podle expertů se tak snaží v biologické bezpečnosti dohnat Západ. Během poslední epidemie africké prasečí chřipky Čína přišla o více než 200 milionů vepřů. To je více než roční produkce Spojených států a Brazílie dohromady. V zemi to vedlo k raketovému růstu cen vepřového masa, stát byl proto nucen sáhnout do rezerv s mraženým vepřovým.
Kvůli rychlému zvětšování kapacit zabezpečených prasečích hotelů nyní Čína řeší opačný problém - ceny masa klesly tak rychle, že jej stát musí skupovat do rezerv.
Přes veškerou snahu v Číně virová hrozba stále přetrvává. Za letošní rok čínské ministerstvo zemědělství údajně zaznamenalo 11 případů nákazy, což vedlo k utracení dvou tisíc vepřů.
V západní Evropě nebo Spojených státech, kde se africká prasečí chřipka téměř nevyskytuje, je standardem, že se chovem prasat zabývá spíše menší počet velkých společností. V Číně je však stále poměrně vysoký počet malých zemědělců, kteří chovají i porážejí prasata na své vlastní, respektive státem propůjčené půdě. I to se země snaží stavbou vertikálních hotelů omezit.
