Chobotnice už v minulosti dokázaly, že se právem řadí mezi nejchytřejší tvory oceánu. Přestože vody obývají desítky milionů let, vysoká úroveň jejich rozlišovacích schopností a inteligence jsou darem přírody. Hlavonožci totiž oproti savcům, jako jsou delfíni, nemají šanci předávat své dovednosti potomkům. Jakmile se mláďata vylíhnou z vajíček, samice samy pojdou.
Genetické informace jim však, zdá se, stačí na to, aby byly chytřejší než většina ostatních obyvatel oceánu. Seriál Modrá planeta II od Davida Attenborougha odhalil, že chobotnice umí přelstít své predátory maskováním z mušlí, které si obalí okolo celého těla. Přes svou barvoslepost navíc dokážou měnit barvu nebo tvar těla a proměnit se v druhy ryb, kterých se ostatní bojí.
Nedávná série videí, kterou natočili vědci z univerzity v Sydney pod vedením Petera Godfreye-Smitha, má další překvapivé výsledky. Záznamy z Jervisovy zátoky dokazují, že chobotnice umí okolní předměty využívat jako zbraně. Když se rozzlobí nebo si jen chrání své teritorium, hází mušle, písek nebo nános řas a míří přitom na cíl, což se doposud ve zvířecí říši potvrdilo jen u pár druhů, například u šimpanzů.
Chobotnice hází předměty pomocí proudu vody
Podle odborného magazínu New Scientist je házení u hlavonožců velmi těžké nějak srozumitelně popsat. Zjednodušeně řečeno ale chobotnice pod svým tělem schovávají nánosy řas, písku nebo bahna a pomocí vytlačování vody ze sifonu, který běžně používají jako svůj "pohon", je pak vymrští směrem k cíli.
Godfrey-Smith a jeho tým točili v zátoce, kde je vysoká koncentrace chobotnic, od roku 2015. Jeden ze záběrů například ukazuje, jak se samice brání náruživému samci, který se chce pářit. Ze svého teritoria na něj desetkrát vystřelila písek. "Byl to jeden ze záběrů, který mě přesvědčil o tom, že chobotnice hází předměty úmyslně," vysvětluje vědec.
Chobotnice předměty většinou vystřelila mezi první dvě chapadla, kterými pak ovlivňovala směr hodu. Podle vědců to dokazuje určitý druh míření. Zajímavé také je, že žádný z cílených objektů útok nikdy neopětoval. Jeden ze záběrů ukazuje naštvaného samce, který změnil barvu a hodil mušlí do prázdna poté, co ho jeho vyvolená odmítla.
Kam až sahají schopnosti chobotnic využívat okolní předměty jako zbraně, není vědcům zatím jasné. Hlavonožci jsou, ač vysoce inteligentní tvorové, velmi asociální a oproti některým savcům nespolupracují mezi sebou ani s ostatními tvory v oceánu. Jedna z teorií tedy říká, že um se vyvinul vlivem stísněného života v Jervisově zátoce, kde kvůli vysoké koncentraci chobotnic připadá na jednoho jedince teritorium o velikosti jednoho metru čtverečního, a chobotnice se tak mají tendenci bránit.
