Praha - Hana Lounová je mimořádná žena. Osmnáctiletá studentka z Olomouce je úspěšnou řešitelkou astronomických, fyzikálních a matematických olympiád. Je také velice nadanou pianistkou. Z loňské Mezinárodní astronomické olympiády přivezla bronz.
"Vždycky když se zadívám na hvězdy, uvědomím si, jak je člověk a vůbec celá Země malinká, nepatrná vzhledem k nekonečnému vesmíru. A tehdy mi dochází, co je v životě opravdu důležité a co ne," říká ke své oblíbené astronomii.
Hana Lounová nakonec nepůjde studovat ani na Matfyz, ani na konzervatoř, ale vybrala si medicínu. Chce totiž pomáhat lidem.
Aktuálně.cz: Loni jste přivezla bronz z mezinárodní astronomické olympiády ve Vilniusu. Jaké úkoly jste zde plnila a jak vám sedly?
Tato olympiáda má celkem tři části. První je "teoretické kolo", kde se řeší různé příklady a problémy z astronomie, sférické astronomie a astrofyziky. Druhou je "praktické kolo", to spočívá v analýze dat a jejich zpracování do grafů. Poslední částí je "pozorovací kolo"; jak už sám název napovídá, toto kolo probíhá v noci, mezi úkoly obvykle patří například odhadování úhlových vzdáleností na obloze, odhadování magnitud hvězd, hledání různých objektů. Část je pouhým okem, část dalekohledem.
A.cz: Kolik žen se ve světě astronomie či astrofyziky pohybuje? Jste spíše výjimkou, nebo jsou ženy v těchto oborech běžné?
Třeba letos v Kyrgyzstánu tvořily dívky asi jednu osminu celkového počtu účastníků, ale o obecném zastoupení žen ve vědě nemám představu. Myslím si, a i z ocenění na IAO vyplývá, že kluci mají přece jen k těmto oborům většinou blíž než dívky. Nechci tím říct, že žena nemůže být v tomto oboru úspěšná, to vůbec! Ale mužů je více.
A.cz: Vynikáte v matematice, fyzice, astronomii. Jaký obor máte nejraději?
České naděje
V seriálu online deníku Aktuálně.cz "České naděje" vás seznamujeme s mladými nadějemi české vědy, kultury i české společnosti. Jsou mladí, ale již slaví mezinárodní úspěchy, vedou vlastní výzkumy, vynikají v umělecké oblasti, popřípadě jsou obětaví dobrovolníci či probouzí občanskou společnost.
Asi astronomii. Je to nádherná věda a je v ní stále co nového objevovat. Vždycky když se zadívám na hvězdy, uvědomím si, jak je člověk a vůbec celá Země malinká, nepatrná vzhledem k nekonečnému vesmíru. A tehdy mi dochází, co je v životě opravdu důležité a co ne.
A.cz: Chtěla byste svůj život "zasvětit vědě"?
Ne, to myslím, že ne. Myslím, že by mě to nebavilo. Astronomii si nechám spíš jen jako koníček, když budu chtít provětrat hlavu.
A.cz: Jaké tedy máte představy o své budoucnosti?
Chtěla bych procestovat svět, poznat nová místa, jiné kultury. Mít svou rodinu, děti, pomáhat lidem jako dobrý lékař.
A.cz: Takže nakonec to bude medicína?
Stále ještě nejsem na sto procent rozhodnutá, s největší pravděpodobností půjdu na medicínu.
A.cz: Zabýváte se vědou i ve svém volném čase? Je samostudium některého z oborů vaším koníčkem?
Kdepak, vědou se téměř nezabývám. Spoustu času mi zabere škola, paradoxně právě ty předměty, které mě nezajímají. Ve volném čase se věnuji hudbě - hraji na klavír a spíš poněkud amatérsky na housle, kytaru a flétnu. Ráda tancuji, trochu sportuji.
A.cz: Co znamená "trochu sportuji"?
Provozuji karate, běhání, bruslení, lyžování...
A.cz: Co jsem slyšela, tak ve hře na piano si vedete znamenitě...
Na klavír hraji od svých pěti let. Zpočátku jsem z toho neměla rozum, nebavilo mě to a protestovala jsem, když jsem měla cvičit. Naštěstí toto období netrvalo moc dlouho a já jsem opravdu ráda, že jsem u hudby zůstala. Teď je pro mě hra na klavír radost a někdy i takový ten útěk z reality, když člověk prostě potřebuje vypnout a být sám (se) sebou.
A.cz: Slavila jste s pianem i nějaké úspěchy?
Nějaké úspěchy jsem měla, ještě donedávna jsem jezdila na celostátní soutěž Prague Junior Note. Odtud si asi nejvíc vážím druhého místa a speciálního ocenění poroty za interpretaci hudby Bohuslava Martinů.
A.cz: Můžete potvrdit, že nadání pro matematiku usnadňuje hru na hudební nástroj či že nadání pro matematiku jde ruku v ruce s hudebním nadáním?
Slyšela jsem už o tom, mnoho lidí to tvrdí, ale opravdu nevím. Moje kamarádka hraje na klavír přímo fantasticky a matematiku ani fyziku zrovna ráda nemá, takže pravidlem to určitě nebude. Na druhou stranu spousta mých kamarádů "matfyzáků“ je výbornými muzikanty. Takže těžko říct.
