Čím je Reinhold Messner pro světový horolezecký sport, tím je pro české fanoušky lezení po velehorách Radek Jaroš. První Čech, který vystoupil na všech čtrnáct osmitisícovek bez použití kyslíku, zdolal loni na podzim také vrchol afrického Kilimandžára, a dokončil tak sérii výstupů na nejvyšší vrcholy všech kontinentů. Získal tak pomyslnou horolezeckou Korunu planety.
Splnění dlouhodobého cíle, kterým pro něj Koruna planety byla, však doprovázely i další nezapomenutelné zážitky. "Například v Kongu jsme byli na vrcholu činné sopky. Spali jsme deset metrů od hrany kráteru, dole vřela žhavá láva. Ale možná nejkrásnější bylo setkání se skupinou horských goril. Bylo to nedaleko od místa, kde působila a zemřela Diana Fosseyová," říká. Slavná bioložka se zabývala studiem života goril a vznikl o ní film Gorily v mlze.
Co je podle Jaroše, který navštívil všechny kontinenty světa, na Africe ojedinělé? Říká, že tak trochu všechno. "Velká většina světa je multikulturní. V Africe se ale našinec nikam neschová. Bohužel někde je to škoda, protože každého z nás bílých považují tak trochu za chodící peněženku. Spoustu lidí by také překvapilo, že rovníková Afrika není písek, slunce a vedro, ale především mraky, déšť, vlhko a relativně chladno," říká.
"I když Uganda, Rwanda a Tanzánie jsou z afrického pohledu poměrně bohaté země, pořád je tam především z pohledu Evropana velká chudoba. Ale myslím si, že místní lidé jsou spokojení a šťastní," popisuje horolezec.
Jaroš vždy na svých expedicích fotografoval a bylo to tak i v Africe. Dlouhodobě spolupracuje s firmou Canon, letos si s sebou vezl její bezzrcadlovku EOS R. "K fotoaparátu jsem měl objektiv 24-240 mm, který zvládá jak širokoúhlý záběr, tak i hodně slušné přiblížení. Navíc jsem díky kvalitě videa z tohoto fotoaparátu nepotřeboval videokameru," říká.
To je samozřejmě vlastnost, kterou už má drtivá většina moderních profesionálních a poloprofesionálních fotoaparátů. Kariéra Radka Jaroše trvá už desítky let a během ní zažil obrovskou proměnu fotografické techniky. "Zažil jsem přechod z analogových na digitální fotoaparáty, to byla dramatická změna. Zvlášť zpočátku byl každý rok obrovským posunem. V té době jsem potřeboval novou techniku každý rok. Stálo za to mít aktuální špičku v technologii, protože na osmitisícovky se člověk kvůli fotografii či filmu vracet nebude," vysvětluje.
V počátcích digitální fotografie byly podle něj největší problémy s archivací natočeného a nafoceného materiálu. "Paměťové karty neměly zdaleka takovou kapacitu jako dnes, databanky byly nutností. Kapacita baterií se také výrazně zlepšila. Do chladného himalájského prostředí jsem vždycky potřeboval větší množství náhradních baterií, které jsem nosil do výškových táborů s sebou," konstatuje.
Kromě fotoaparátu na svých expedicích poměrně často využije i dalekohledy. V Africe měl s sebou poprvé model s optickou stabilizací obrazu, a protože spolupracuje s Canonem, zvolil tuto značku. "Občas jsem s sebou do hor dalekohled nosil, ale nikdy ne s optickou stabilizací. A musím říct, že je to věc, která neuvěřitelně funguje. Zvlášť ve vysokých v horách, kde se člověku třesou ruce a hodně těžce se dýchá. A nakonec i na safari v jedoucím jeepu se uklidnění obrazu vyplatí," dodává.
Radek Jaroš (55)
- Nejúspěšnější český himálajský profesionální horolezec a specialista na expedice v malém počtu členů.
- Výstupy absolvuje výhradně bez použití kyslíkového přístroje a bez pomoci šerpů.
- V roce 2014 úspěšně vystoupil na poslední, čtrnáctou osmitisícovku (K2). Stal se tak prvním Čechem a teprve 15. člověkem na světě, který tak získal "Korunu Himálaje".
