Vstoupíme za plot do poklidného prostoru zalitého odpoledním sluncem, kde tráva postupně zakrývá dlažební kostky. Jen modlitební mlýnky se s vrzáním pomalu otáčí ve větru. Myslel jsem, že bychom mohli mnichy poprosit a zapálit v chrámu za Radka svíčku, ale i když tu nikdo není, je to nejlepší místo, kde se Radkem rozloučit. A tak v tichu jednoho z nejstarších klášterů v Mongolsku vyprávím mladé gardě, co se stalo.
