Francouz pokořil rekord v plavbě kolem světa. Planetu obeplul během 42 dní a 16 hodin

mdan
19. 12. 2017 15:02
"Zrovna jsem překročil cílovou čáru. Je to šílené, je to neskutečné," řekl ve videu, které nahrál na palubě třicetimetrové lodi Macif.
François Gabart se svým navigátorem.
François Gabart se svým navigátorem. | Foto: Profimedia.cz

François Gabart doplul v neděli 17. prosince po 42 dnech a 16 hodinách do francouzského přístavního města Brest. O šest dní tak pokořil rok starý rekord jiného Francouze Thomase Covilla.

Čtyřiatřicetiletý námořník  Gabart pocházející z jihozápadního městečka Saint-Michel-d'Entraygues vyrazil vstříc světovým mořím a oceánům sám na trimaránu (loď se třemi trupy - pozn. red.) 4. listopadu. Cílem jeho plavby na lodi jménem Macif pak byl ostrov Ouessant na jihozápadním konci Lamanšského průlivu.

V Brestu, odkud také vyplouval, jej čekaly davy fanoušků v různých plavidlech i na souši. "Je to bláznivá radost… všechna tahle lidská energie. Jsem osamělý námořník, ale tohle je potěšení," citoval jej deník The Telegraph.

Gabartova cesta kolem světa trvala 42 dní nepřetržitě, jako rekordní ji bude muset ještě oficiálně potvrdit organizace World Sailing Speed Record Council.

Přálo mu počasí

Při překročení cílové linie řekl ve videu nahraném na palubním počítači: "Zrovna jsem překročil cílovou čáru. Je to šílené, je to neskutečné," citovala jej britská BBC. Úspěch jeho rekordní plavby údajně tkví i ve štěstí, přálo mu totiž počasí.

Agentura AFP uvedla, že pokořil několik rekordů sólo plavby, jako nejrychlejší navigaci Pacifikem a nejdelší vzdálenost překonanou během 24 hodin, což bylo 1575 kilometrů.

Jeho třicetimetrová loď Macif byla na tuto plavbu speciálně upravena, kromě nejnovějších technologií dokázala dosahovat rychlosti až 65 kilometrů za hodinu.

Gabart také pravidelně komunikoval o zážitcích z cesty s fanoušky na sociálních sítích. Profesionálně závodí od roku 1997.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy