Český dobrodruh zlezl nejvyšší hory všech evropských států, zvládl to za necelý rok

Finální výstup ve Švýcarsku na Monte Rosu ve 4634 metrech.
Víte, že nejvyšší hora Ukrajiny Hoverla (2061 metrů) byla dříve na hranicích Československa? Na Ukrajině se mi moc líbilo, místní jsou příjemní a na vrcholu jsem si dal nejlepší pivo expedice.
Nejvyšší hora Dánska Møllehøj (171 metrů) je unikátní tím, že je vedle ní kravín. Jinak je označena jen malým kamenným obeliskem.
Jednu z mých nejoblíbenějších evropských hor najdete v Rumunsku - vrchol Moldoveanu měří 2544 metrů. Pohoří Fagaraš je prostě nádherné a během dvou dní jsem na jeho hřebenu nepotkal ani nohu. Teda až na ty ovčí.
Na nejvyšší finské hoře Halti (1324 metrů) jsem potkal sympatického Fina Ylka, který se na vrchol vydal, aby vylil své poslední pivo života. Ukončil tak své pijácké období. Pochlubil se mi, že dřív vypil okolo šesti tisíc piv ročně. Protože ho ale chtěla opustit žena, rozhodl se, že s pitím skončí.
Foto: Jaromír Zaoral
Magdaléna Daňková Magdaléna Daňková
17. 6. 2020 6:00
Jaromír Zaoral ve svých třiceti letech může říct, že zdolal všechny nejvyšší vrcholy evropských zemí. Začal s tím v létě roku 2018 a svou výzvu dokončil vloni. Nyní vydává knížku s názvem Koruna Evropy. Na začátku jeho ročního putování bylo uvědomění si, že sice procestoval více než padesátku zemí světa, ale evropské hory moc dobře nezná.

Na začátku byla myšlenka zlézt nejvyšší vrcholky unijních zemí. Ta Jaromíra Zaorala napadla, když se v roce 2017 hlásil do vzdělávacího kurzu ve Švédsku, kde tou dobou studoval. Kurz se jmenoval Adventure Academy. "Vybírali dvacet lidí ze zhruba 200 přihlášených na základě expedic, které chystají. Protože jsem o účast velmi stál, vymyslel jsem si tenhle projekt," uvedl před dvěma lety v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Právě v létě roku 2018 s projektem vylézt na všechny nejvyšší hory států Evropské unie začínal. Nápad jej nakonec natolik pohltil, že se rozhodl po zdolání sedmadvaceti hor a kopců pokračovat a pokořit nejvyšší vrcholy všech evropských zemí.

"Evropa je tak pestrá a zajímavá. Nechtěl jsem spěchat, ale rekord v nejrychlejším dosažení nejvyššího bodu každého státu našeho kontinentu (celkově 45) byl tak blízko, že jsem se nakonec nechal tou vidinou zlákat a všechny vrcholy navštívil během 361 dní," popisuje rekordní výkon, který dokončil přesně před rokem. 

Na vrchol se smetákem

Nejzajímavější podle něj byl švýcarský vrchol Dufourspitze, italsko-francouzský Mont Blanc, ruský Elbrus a také islandský vrcholek Hvannadalshnúkur.

"Ten je sice 'jen' 2110 metrů vysoký, ale vychází se na něj od hladiny moře a většinu cesty trávíte na ledovci. Výstup mně a kamarádovi zabral celý den a na vrchol jsme se dostali až při západu slunce, což ještě umocnilo zážitek. Při sestupu jsme očekávali, že půjdeme potmě, ale překvapila nás polární záře a pěkně nám svítila na cestě dolů zpátky do civilizace," vypráví. 

Mezi další nejnáročnější výstupy řadí už zmíněný nejvyšší vrchol Švýcarska Dufourspitze (také Monte Rosa): "Člověk musí mít zkušenosti se všemi nástrahami hor - s lezením na skále, pohybem po ledovci, v lavinovém
terénu, a protože hora Dufourspitze sahá až do výšky 4634 metrů nad mořem, nesmí člověk zapomenout ani na aklimatizaci. Výstup jsem nechtěl podcenit, a tak jsem se na vrchol vydal se zkušeným horským vůdcem, díky kterému se mi na vrchol podařilo dostat bezpečně." 

K nejvyšší hoře Švýcarska se navíc vztahuje také jedna vtipná historka. Při aklimatizaci ztratil hůlky, a tak improvizoval -  u chaty Monte Rosa našel vhodný smeták, který chybějící hůlky alespoň trochu nahradil.

"Myslím, že jsem se stal prvním a posledním člověkem, který kdy horu Dufourspitze zdolá s tímto domácím náčiním," říká. 

Kruhový objezd na nejvyšší hoře Portugalska

V Evropě se však najde i dost nejvyšších vrcholů, na které je výstup velice jednoduchý. "Na celou čtvrtinu z nich totiž můžete vyjet autem. Nejbizarnější výjezd autem mě čekal v Portugalsku, kde na vrcholu nejvyšší hory najdete kruhový objezd," vzpomíná Zaoral. 

Jaromír Zaoral (30 let)

Expedice na vrcholky EU
  • Cestoval a fotograf žijící střídavě ve Švédsku a v Česku. 
  • Vystudoval Mezinárodní obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze a Entrepreneurship and Business Development na univerzitě ve městě Umeå.
  • Kromě cestování rád fotí a věnuje se sportu.
  • Jeho expedice můžete sledovat na webu či Instagramu
  • O expedici po evropských vrcholcích nedávno vydal knihu Koruna Evropy.

Celou expedici si vždy okořenil vrcholovými pivy. Na každé hoře otestoval to místní a nejlepší podle něj bylo na hoře Hoverla, nejvyšším vrcholu Ukrajiny. "Plnými doušky jsem si vychutnal silné svrchně kvašené pivo s ovocnými tóny Putin Huilo. Vynikající pivo, a jak už název napovídá, nese v sobě také velmi silný příběh," dodává. 

Dalším zajímavým výstupem bylo pro Zaorala i zdolání nejvyššího vrcholu městského státu Vatikán.

"Mezi lovci nejvyšších bodů evropských zemí je pojmenován jednoduše jako Vatican Hill. Leží ve Vatikánských zahradách a to je vlastně největší překážka při jeho návštěvě. Abyste se totiž dostali do Vatikánských zahrad, musíte si koupit lístek na prohlídku měsíce dopředu. Když se vám poštěstí lístek sehnat, pak vás čeká několik historek o různých papežích od slečny průvodkyně, která se ukázala jako horlivá fanynka papežů. Po vyslechnutí zajímavých i trochu nudných historek se po hodinové prohlídce konečně dostanete na vrchol," popisuje. 

Sněžka je pro začátečníky ideální

Na všechny náročné vrcholy cestoval Zaoral s doprovodem. "Hory jsou krásné, ale můžou být nebezpečné. Proto jsem při svých výpravách na evropské hory chtěl riziko zranění eliminovat na minimum. Celkově se ke mně na 45 hor přidalo 29 kamarádů nebo členů rodiny. A bylo to super. Výstupy o samotě jsem si vůbec neužil tak, jako když jsem se na hory vydal s někým blízkým," tvrdí. 

A zdolávání kterých hor by doporučil začátečníkům? "Je dobré začít s horami označenými dvěma hvězdičkami, což jsou jednoduché výstupy s převýšením do 1000 výškových metrů, což je například naše Sněžka. Dalším krokem jsou hory s třemi hvězdičkami, kde je převýšení větší, ale na cestě nečekají jiné překážky. Zde bych zmínil například polské Rysy, bulharskou Musalu nebo skotský Ben Nevis," vyjmenovává. 

Těžší vrcholy, kde je potřeba mít dobrou fyzickou kondici a zkušenosti, jsou podle Zaorala slovinský Triglav, lichtenštejnský Vorder Grauspitz, slovenský Gerlach, islandský Hvannadalshnúkur nebo rakouský Grossglockner.

"Nejnáročnější výstupy jsou na Mont Blanc a Dufourspitze, kde už člověk musí mít dlouholeté zkušenosti, a označil jsem je šesti hvězdičkami," vysvětluje dobrodruh, který svým výkonem údajně vytvořil světový rekord. 

Místo zápisu do Guinnessovy knihy rekordů vydal knihu

O zápisu do Guinnessovy knihy rekordů však neuvažuje. "Když jsem zjistil, kolik byrokracie kolem zápisu je, upustil jsem od toho. Počítal jsem to a papírování by mi zabralo minimálně měsíc práce. Místo toho jsem se raději pustil do psaní knihy, kde si o všech horách mohou čtenáři přečíst jak mé zážitky z cest, tak praktické informace, jak se na jednotlivé vrcholy dostat. Myslím, že kniha bude pro společnost přínosnější než nějaké mé jméno v Guinnessovce," tvrdí. 

Publikace s názvem Koruna Evropy vyšla na konci května a jejími kmotry se stali mimo jiné známý český cestovatel a spisovatel Ladislav Zibura, herec Jan Révai a tanečník Michal Kurtiš. 

Jaromír Zaoral teď plánuje, že se po opadnutí koronaviru a cestovatelských omezení na horské vrcholy vrátí. "Přemýšlím nad nejvyššími body zemí jiných kontinentů. Ale nechávám tomu zatím volný průběh. Uvidíme, kam mě osud nasměruje," říká.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Turecko ohrožuje evropské hranice, zvažte jeho členství v celní unii, žádá EU řecký premiér

Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis vyzval členské země Evropské unie, aby zvážily pokračování celní unie s Tureckem. Uvádí to agentura Reuters. Mitsotakis pronesl výzvu po pátečním setkání v Nikósii s kyperským prezidentem Nicosem Anastasiadesem a s egyptským prezdidentem Abdalem Fatahem Sisím. Zástupci tří zemí se shodli na tvrdé kritice počínání Turecka ve Středomoří.

"Není možné, aby tato země (…) měla výjimku z cel, těžila z přístupu na společný trh a současně ohrožovala východní hranici Evropské unie," uvedl na adresu Turecka Mitsotakis. Celní unie s Tureckem vstoupila v platnost 31. prosince 1995 a díky ní není zahraniční obchod mezi Tureckem a zeměmi EU zatížen cly. Podle Eurostatu bylo v roce 2019 Turecko pátým největším obchodním partnerem EU. Vývoz do Turecka činil 68,2 miliard eur (zhruba 1,76 bilionu korun) a dovoz z Turecka 69,8 miliard eur (zhruba 1,8 bilionu korun). V případě ČR činil export do Turecka 44,2 miliardy korun a import 38,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy