Český odborník předpovídá zemětřesení: Obří bude koncem roku

Zuzana Mocková Zuzana Mocková
21. 8. 2014 8:30
Rozhovor s českým vynálezcem Liborem Neumannem o nekonvenčním pohledu na vědu, vnitřních pochodech Země a možnosti předpovídat zemětřesení.
Foto: Vojtěch Marek

Praha - "Je to směs pocitu, že by se dalo lidem pomoci, lítost nad tím, že se to vůbec stalo, a radost, že jsme to věděli," říká amatérský seismolog Libor Neumann o zkušenosti s prvním předpovězeným zemětřesením.

Jako první na světě dokázal tento odborník na bezpečnost v oblasti IT sestrojit jednoduché zařízení, které podle všeho dokáže předpovědět zemětřesení tisíce kilometrů daleko.

Na čem stojí převratná myšlenka amatérského vědce a budeme moci brzy běžně slýchat předpovědi zemětřesení stejně jako třeba dešťových přeháněk? I na to odpovídal online deníku Aktuálně.cz. 

Denně se výsledky měření aktualizují.

Předpovídání zemětřesení

www.dynamicgravity.org/mereni

Aktuálně.cz: Jak se IT odborník stane vášnivým seismologem?

Libor Neumann: Tuším, že to začalo v roce 1988, kdy bylo zemětřesení s dost ošklivými následky v Arménii. Tenkrát mě to nenechalo chladným. Byl jsem nemocný, ležel v posteli a neměl co dělat. Tak jsem si kladl otázku, jestli je vůbec možné, aby nějaká externí síla například z vesmíru způsobila zemětřesení na Zemi. Protože jsem technik, začal jsem počítat a vyšlo mi, že to není vyloučené.

A.cz: Jak jste se dostal z postele k měření v podzemních šachtách?

Když se Země otáčí v gravitačním poli, působí na její povrch silové záležitosti, které by mohly případně nějaké zemětřesení spustit. V počítači jsem si vytvořil model sluneční soustavy a začaly mi vycházet docela divoké křivky. Zjistil jsem, že model potřebuji zpřesnit, ale už jsem nenacházel odpovědi v současné fyzice. Když nefunguje teorie, tak je potřeba začít měřit a zjistit, jak to ve skutečnosti v té přírodě funguje.

Vyrobil jsem si tedy měřák citlivý na velmi malé odchylky. Když si představíte tyč dlouhou jeden kilometr a na jednom konci s ní pohnete o milimetr, tak to musíte být schopni změřit.
Živil jsem se ale něčím jiným a musel jsem to vymyslet tak, aby to nezlikvidovalo rodinný rozpočet. Proto jsem využil počítače. Dal jsem dohromady přístroj, který měřil zdánlivé nesmysly.

A.cz: Jak takový měřák funguje?

Pověsíte závaží na lanko a díváte se, jak se hýbe, když se vlastně hýbat nemá. A opravdu se hýbe. Věděl jsem, že musí být někde pod zemí, proto jsem kyvadlo umístil na chalupě do sklepa.

S geofyzikem Pavlem Kalendou, kterému se můj měřák hodil do výzkumu, jsme provedli další experimenty ve starých šachtách v Příbrami. Snažili jsme se měřit, jak hluboko zasahují povrchové efekty pod zem, jako je například vliv Slunce. Jeden měřák jsme postavili nahoře a druhý sto metrů pod zemí v šachtě.

Stala se ale zajímavá věc. V měření se totiž začaly objevovat věci, které jsou teoreticky vyloučené a neměly by nastat. Byly sice řadou lidí zpozorované, ale považované spíše za chybu měření.

A.cz: Co jste s těmito informacemi dělal?

Zpracovával jsem data a všiml si výchylek, které tam dříve nebyly a stále rostly. Kontaktoval jsem svého kolegu s tím, že to vypadá, jako by se někde chystalo velké zemětřesení. Druhý den bylo obrovské zemětřesení v Číně. A vše poté ustalo. Byli jsme z toho vyjevení. Říkali jsme si, jak je možné, že jsme tady v Čechách viděli něco, co souviselo se zemětřesením v Číně.

A.cz: O jaké anomálie tedy šlo? Jak nás učili ve škole, zemětřesení přeci vzniká pohybem litosférických desek.

Litosférické desky existují. Víme, že se pohybují, ale nevíme přesně proč. Existuje hypotéza, že je to pomocí konvekčních proudů. Tato hypotéza je ale z mého pohledu nevhodná. My jsme dali dohromady model, který to vysvětluje jinak a souvisí s výsledky měření. Říkáme mu západkový mechanismus.

A.cz: O co v něm jde?

Když vezmete například kus drátu a dlouho ho ohýbáte, tak se zlomí. To samé se děje se zemským pláštěm. Jak se Země otáčí, působí vždy na jednu stranu Slunce a jeho gravitační pole a Měsíc i jeho gravitační pole. V podstatě proto se plášť střídavě stlačuje a roztahuje. Kůra se neustále ohýbá a poté pukne.

Nikdy se ale nevrátí do původní podoby. Někdy se zaplní ledasčím, jindy do ní nateče magma, která se ochladí a zatuhne. To se děje na celém povrchu Země a její plášť neustále roste. Země je ale pořád stejně velká. Důsledkem toho roste napětí, například tam, kde se potkaly litosférické desky. Drhne to tak dlouho, až to povolí a vznikne zemětřesení.

A.cz: Prý jste členem mezinárodní skupiny vědců, která se předpověďmi zabývá.

Ano. V západní vědě existuje mezi odborníky názor, že zemětřesení nelze předpovědět. Že se jedná jen o náhodnou záležitost. My ale máme měřák, který o této teorii neví a namaloval nám nějaké anomálie, které vypadaly, že jsou spojené s tím, co se připravovalo v Číně. Proto jsme začali postupně komunikovat s dalšími lidmi, kteří nás začali zvát na různá setkání. Dostal jsem se do Ázerbájdžánu nebo Číny, kde jsem se potkal s lidmi, kteří se nemohou smířit s myšlenkou, že se zemětřesení nedá předpovědět.

Zejména v Euroasii, v oblastech, kde běžně zemětřesení ovlivňuje životy lidí, je docela problém spokojit se s tím, že to nelze předpovědět. Zjistili jsme, že oni mají jiné měřáky, a když jsme porovnávali jejich data s těmi našimi, tak to v některých případech docela sedělo. Postupně jsme tak začali dávat dohromady skupinu lidí, kteří o sobě začínají vědět a vyměňují si data.

Libor Neumann si dokáže představit, že v budoucnu bude předpověď zemětřesení běžnou věcí.
Libor Neumann si dokáže představit, že v budoucnu bude předpověď zemětřesení běžnou věcí. | Foto: Vojtěch Marek

A.cz: Jak prakticky vypadá vaše předpověď? Co přesně měříte a jak moc můžete být přesní?

Ač to zní nepravděpodobně, tak před těmi největšími zemětřeseními jsou prekurzory, to znamená to, co předznačuje, že se něco děje, patrné a jsou patrné celosvětově. Dokázali jsme změřit, co se dělo před zemětřesením v Chile. A zjistili jsme, že jsou vidět tím delší dobu, čím bude větší zemětřesení. Takže před největšími jevy se dají anomálie vysledovat třeba šest týdnů zpětně.

Problém je, že nevíte, za jak dlouho to nastane a kde. V současné době je po světě instalováno dvanáct kyvadel. V Čechách, na Slovensku, Ukrajině, v Itálii, Slovinsku i v Arménii.

Chování pod zemí je ale hodně složité. Víme, že měřáky reagují v některých směrech citlivěji a v některých směrech zase méně. Když se nám poštěstí, že to budoucí připravované zemětřesení je zrovna v tom daném směru, tak ho vidíme dobře. Zatím ale nemáme pokrytí takové, abychom mohli říct, že vždy zachytíme jakékoli připravované zemětřesení. Pár predikcí se nám ale povedlo. Dokázali jsme říci, že další měsíc bude zemětřesení větší než takové a takové magnitudo v té a té oblasti zeměkoule.

A.cz: Takže není jednoduché určit přesně kdy a kde. Odhadnete ale například sílu zemětřesení?

Snažíme se předpovídat jen zemětřesení, které mají magnitudo větší než sedm. Protože těch menších je výrazně víc. Jsou všude a dějí se každých pár minut. Nemá smysl je předpovídat a navíc ty anomálie, které jsme schopni měřit, jsou spojené jen s těmi největšími zemětřeseními.

A.cz: Takže například nedávné zemětřesení u nás na Chebsku vás vůbec nezajímá?

Takováto zemětřesení jsou jen příznakem toho, že se něco chystá někde jinde. Jde o to, že když se materiál zemské desky dostane do stavu napětí, snaží se ho uvolnit tam, kde to jde. A jedním z těch míst je právě tady Chebsko. Z pohledu toho, co se děje ve světě, jsou to jen legrácky.

Kdo by chtěl používat nespolehlivou informaci, která je zároveň i poplašnou zprávou?

Zemětřesení v japonském Tókohu mělo energii deset tisíckrát větší. To je úplně o něčem jiném. Jevy, které se stávají u nás, je dobré chápat jako signál. Seismicky klidná oblast je i možná důvodem, proč právě tady vidíme příznaky zemětřesení jinde, protože nejsou překryté lokální aktivitou. Uvidíme ale, co nám řeknou měřáky, které jsou umístěné v seismicky aktivnějších oblastech.

A.cz: Jak dlouho trvá, než takové napětí nějak doputuje?

To se snažíme také zjistit. Některé seismické vlny se šíří nadzvukovou rychlostí. Napěťové vlny, respektive napětí, se šíří rychlostí jedoucího auta. Řádově desítky kilometrů za hodinu. Dá se vysledovat, že napěťové vlny, které jsou po velkých zemětřeseních, oběhnou několikrát Zemi, než se úplně utlumí. Zemětřesné vlny jsou ale za pár minut pryč.

Je to složitá záležitost. Jsme přesvědčeni, že z jednoho či několika měření není možné říci, že zítra bude v tolik a tolik hodin zemětřesení tam a tam. Ale když se vezme dohromady celá řada měřáků, které měří různé veličiny, a k tomu se dá další know-how, jak funguje zemská mechanika, a hodně velký výkon počítačů, teprve potom budeme schopni předpovídat ty největší jevy s dostatečnou přesností i spolehlivostí. Pak už nebude záležet na náhodě, jestli se napětí objeví zrovna v oblasti, na kterou je citlivý některý z měřáků.

A.cz: Je o váš výzkum zájem, přestože je tato teorie ve vědeckém světě poněkud kontroverzní?

Mnohokrát jsme o tom diskutovali s lidmi, kteří se v oboru pohybují. Je složité se rozhodnout, jak s těmito informacemi naložit. Je to negativní informace, takže kdo o to má zájem? Je ale pravdou, že když by byla spolehlivá, tak by dokázala zabránit minimálně ztrátám na životě. Problém je v tom, že spolehlivost zatím není vysoká. Kdo tedy bude chtít používat nespolehlivou informaci, která je zároveň i poplašnou zprávou?

Ing. Libor Neumann, CSc.

Libor Neumann
  • narozen 1952 v Praze
  • po absolvování ČVUT FEL pracoval ve výzkumu automatizace návrhu elektronických obvodů pomocí počítače a automatizaci měření elektronických součástek (do r. 1990)
  • řadu let pracoval jako systémový architekt při návrhu a výstavbě rozsáhlých informačních a komunikačních systémů zejména ve veřejné správě
  • v poslední době je zodpovědný za vývoj automatizovaného systému správy kybernetických identit ADUCID (od r. 2006)
  • kromě konstrukce a vylepšování statických kyvadel a jejich provozování, pokusů rozpoznat anomálie a přispět k předpovědi zemětřesení občas provozuje vysokohorskou turistiku, lyžování, jízdu na kole a zahradnické a údržbářské práce na chalupě
  • je šťastně ženatý, má dvě děti a dvě vnoučata

Dokážu si ale představit, že v době, až bude předpověď spolehlivější, budou lidé zvyklí na tyto informace stejně jako na předpověď přívalových dešťů. Pak by nemusela nastat panika. Pokud se tedy bude vědět, že příští tři dny v této oblasti bude riziko zemětřesení s 80procentní pravděpodobností, mohou se lidé rozhodnout jít bydlet pod stan, aby na ně nespadl dům.

A.cz: Jaký je to pocit, když víte, že se v určité oblasti chystá velké zemětřesení a nemůžete s tím nic dělat?

Když se mi to stalo poprvé, tak jsem nevěděl, co s tím. Je to směs pocitu, že by se dalo lidem pomoci, lítost nad tím, že se to vůbec stalo, a radost, že jsme to věděli. Od té doby se to několikrát opakovalo, takže se člověk více méně otupí a zvykne si na ledasco.

A.cz: Víte o nějaké seismické události, která může brzy nastat?

Obrovské zemětřesení se očekává v tomto nebo začátkem dalšího roku. Není to ale zaručené, proto nebudu vypouštět poplašnou zprávu. Je to známé jen v užších vědeckých kruzích. Anomálie tomu nasvědčují, ale nejsou ještě takového charakteru, abychom mohli říct přesněji kdy a kde. Pokud ale bude platit hypotéza, kterou jsem vysvětloval, tak by to znamenalo, že to zemětřesení být prostě musí. Čím ale bude delší mezera mezi většími událostmi, tím potom bude pravděpodobně zemětřesení větší.

A.cz: Co dalšího máte v plánu vynalézt?

Dělám věci, které jsou daleko dobrodružnější, ale mohou skončit úplným fiaskem. Při měření se ukázaly anomálie, které nejsou normálně vysvětlitelné. Snažím se tak zjistit, čím jsou způsobené a jestli to náhodou není zatím neznámá fyzikální vlastnost.

Jednoduše to vypadá, že závaží, které je za zdí, nějakým způsobem vidí, co se děje na druhé straně zdi. Z nějakého důvodu reaguje na počasí. Když se zamračí a přijdou těžké mraky, tak na to závaží zareaguje. Zatím ale pro to nemám vysvětlení a snažím se provádět pokusy, které by odhalily, zda se opravdu jedná o neznámý fyzikální jev.

___________________________________________________

Máte rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Nominujte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlasovat můžete zde. Za Váš hlas děkujeme!

 

Právě se děje

Aktualizováno před 56 minutami

Nehoda šesti aut zablokovala hlavní tah z Hradce Králové na Moravu, dva lidé utrpěli zranění

Srážka šesti aut u Ostřetína na Pardubicku zablokovala v pátek v podvečer v obou směrech hlavní tah I/35 z Hradce Králové směrem na Brno a Olomouc. Dva lidé byli při nehodě zraněni.

Informovala o tom mluvčí pardubické policie Eva Maturová. Policie dopravu z obou směrů odkláněla zhruba dvě hodiny na objízdné trasy, kolem 22:00 byla silnice opět průjezdná.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Při srážce vlaku s kamionem na nechráněném přejezdu na Nymbursku se zranily tři děti, jedno z nich těžce

Při páteční odpolední srážce osobního vlaku s kamionem na železničním přejezdu v Běrunicích na Nymbursku se zranily tři děti. Jedno z nich těžce, další středně těžce a jedno lehce.

Celkem záchranná služba ošetřila a odvezla do nemocnice pět lidí, všichni byli z vlaku, řekla mluvčí středočeských záchranářů Petra Effenbergerová. Škodu vyšetřovatelé vyčíslili na více než tři miliony korun.

Nehoda se stala na přejezdu, který není chráněn závorami, je vybaven výstražným křížem a značkou stop.

Další zprávy