Češi si stěžují na hlouposti, říká uprchlice z Banja Luky

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
17. 2. 2015 9:00
Gordana Momičová prožila dva a půl roku hrůzy na sídlišti v bosenské Banja Luce. "Češi naříkají, když dvě hodiny nejde proud nebo televizní signál," nechápe naši mentalitu vitální seniorka.
Gordana Momičová.
Gordana Momičová. | Foto: Zuzana Hronová

Liberec - Pochází z katolické rodiny, maminka se vdala za Srba. Gordana Momičová (68) je tudíž pravoslavná. Narodila se v Bosně, vyrůstala v Chorvatsku, na vysokou školu se vrátila do Bosny, už zde zůstala a vdala se tu za Srba.

Pracovala jako učitelka, poté jako bankovní úřednice. Žila sama se synem v paneláku na sídlišti v Banja Luce. Tam je také zastihla válka.

"Neměli jsme elektřinu. Plyn jsem neměla, na co bych měla v paneláku plyn, když jsem měla elektřinu? Na vesnici měli lidé oheň, my jsme neměli absolutně nic."

Jedna plynová bomba stála 100 marek, dnešních 50 eur. Navíc člověk neměl jistotu, jestli v kupované bombě nějaký plyn je.

Seriál "Život začíná v sedmdesáti"

Atleti - veteráni - senioři

Článek je součástí velkého seriálu Aktuálně.cz "Život začíná v sedmdesáti". V něm vám představujeme pětasedmdesátileté dřevorubce či baletky, osmdesátileté spisovatelky a atletky, pětaosmdesátileté vědce nebo operní pěvce, zkrátka aktivní seniory, kteří zapomněli stárnout. Seriál se snaží rozbít zažitý stereotyp pasivního a rezignovaného důchodce.

"Svítila jsem tak, že jsem do konzervičky nalila slivovici a zažehla, popřípadě jsme zapalovali hadr namočený v oleji."

Synovi pomohla uprchnout do České republiky. Ona v banjaluckém paneláku dva a půl roku živořila.

"Když přestala jít elektřina, zastavily se samozřejmě i výtahy a senioři ve vyšších patrech umírali jako mouchy. Nemohli si ani dojít ven pro základní potraviny."

Musela jsem uprchnout. Neměla jsem už z čeho žít

Nakonec musela i ona odejít. "Už jsem neměla z čeho žít. Úspory došly, práci jsem neměla, platy, důchody, nic nefungovalo."

Uprchla v létě jen s několika letními věcmi v tašce.

"Nemohla jsem si vzít s sebou kabát nebo něco takového. Bylo by poznat, že odcházím. Zastavili by mě a zastřelili, nikdo se neptal, kdo je, co je. Můj poslední pohled na místo, kde jsem žila, byla spálená a rozstřílená země."

Po dramatickém útěku se dostala do uprchlického tábora u Rakovníka. Syn si mezitím našel práci sanitáře. Gordana si našla několik pracovních míst, kde uklízela.

"Se synem jsme si vždy hledali dvě práce najednou, abychom vyšli. Známí nám půjčili k bydlení suterénní místnost, platili jsme jen energie. Jakž takž to konečně začalo jít," vypráví Gordana a pak se odmlčí.

Sotva se jim začalo trochu dařit, přišla další rána. Syn těžce onemocněl a v roce 2002 zemřel.

O rok později ji čekal další šok. Když se poprvé vrátila do svého bytu v Banja Luce, zjistila, jak její byt zničila nájemkyně, která se tam po ní nastěhovala. Byt upravila a prodala. Zdrcujícím dojmem na ni také působily informace, kolik jejích bývalých žáků bylo ve válce zabito.

Čechům nejde dvě hodiny televize a už jsou zoufalí

"Mně vždycky vstávají vlasy na hlavě, když slyším, na co všechno si jsou Češi schopní stěžovat: 'Dvě hodiny nám nešla elektřina, no představte si to! Vypadával signál televize, nemohl jsem sledovat rozkoukaný seriál, hrůza!!' My byli dva a půl roku až na výjimky bez proudu, a tedy bez světla, teplého jídla, bez jakékoliv energie."

Paní Momičová v libereckém seniorském klubu Pohoda. "Doma jsem tady v Česku. Mezi Čechy jsem si našla spoustu kamarádů."
Paní Momičová v libereckém seniorském klubu Pohoda. "Doma jsem tady v Česku. Mezi Čechy jsem si našla spoustu kamarádů." | Foto: Zuzana Hronová

Nový domov a spoustu nových přátel našla v Liberci. Navštěvuje Komunitní centrum Kontakt a účastní se nejrůznějších aktivit. "Navštěvuji v Kontaktu dva kluby a doma vyšívám gobelíny. A také pěstuji květiny. Já kdybych zasadila hrábě, tak mi vyrostou."

Na dotaz, kde bere tolik síly a energie stále začínat znovu a znovu a přijímat s takovou odvahou další a další rány osudu a zůstat takto vitální, odpovídá, že se řídí tibetským moudrem:

"Jestli problém má řešení, tak proč se starat? A jestli nemá řešení, tak starosti nepomůžou. A podle toho se snažím žít."

Její přání je prosté: Konečně začít v klidu žít, bez strachu a existenčních problémů. První krok se paní Gordaně Momičové podařil. Po dlouhých dvaceti letech konečně dostala české občanství.

Motto našeho seriálu o výjimečných seniorech "Život začíná v sedmdesáti!" dostává u paní Momičové nový rozměr.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

České basketbalistky zahájily boje o ME výhrou v Itálii

České basketbalistky vstoupily do kvalifikace o postup na mistrovství Evropy 2021 vítězstvím 62:52 na palubovce favorita skupiny Itálie. Další zápas čeká výběr trenéra Štefana Svitka v neděli, kdy v pražské hale Královka nastoupí proti Rumunsku.

Nejlepší střelkyní hostujícího celku byla v Cagliari s 15 body Julia Reisingerová, 11 bodů přidala Kia Vaughnová a český tým tak úspěšně vykročil za čtrnáctou účastí na mistrovství Evropy za sebou. Na šampionát postoupí vítězové devíti kvalifikačních skupin a pět nejlepších celků z druhých míst.

Kvalifikace basketbalistek o postup na mistrovství Evropy 2021 - skupina D:

Itálie - ČR 52:62 (19:16, 29:33, 41:44)

Nejvíce bodů: Zandalasiniová 16, Dottová 13, Bestagnová 10 - Reisingerová 15, Vaughnová 11, Elhotová 9. Fauly: 14:16. Trestné hody: 13/6 - 8/7. Trojky: 4:3. Doskoky: 35:47.

Rumunsko - Dánsko 70:55 (39:29).

Další zprávy