Jaké má česká ekonomika aktuálně vyhlídky? Jsou pozitivní?
Myslím, že ano. Česká ekonomika se po složitém období ovlivněném několika krizemi, tím myslím pandemií covidu, energetickými šoky způsobenými rusko-ukrajinskou válkou či tlaky na zelenou transformaci odrazila ode dna. Pro letošní rok odhaduji růst HDP kolem dvou procent, což je sice mírně pod dlouhodobým průměrem, ten je 2,5 procenta, ale v kontextu minulých let je to pozitivní vývoj.
Příští rok by mohl růst ještě mírně zrychlit na 2,3 procenta. Očekávám, že v následujících dvou letech bude cesta vzhůru pokračovat, ale nikoli strmým tempem. Dobré je, že se situace zlepšuje, společnost bohatne, a to i po započtení inflace.
Inflace je stále diskutovaným tématem. Nyní je o dost nižší než v předchozích letech. Máme už opravdu vyhráno?
Doba dvojciferné inflace, která zasahovala do všech oblastí života, je naštěstí pryč. Aktuálně se drží kolem 2,5 procenta, což je jen mírně nad cílem centrální banky. Myslím, že v příštím roce ještě klesne ku 2,3 procenta a je určitě prostor k dalšímu snižování. Většina z nás tak malý rozdíl ani nezaznamená. Inflace ale hlavně přestává být problém i v makroekonomickém měřítku.
Zajímavé je však nerovnoměrné rozložení inflace. Nezasahuje všechny sektory stejně. Netýká se vůbec například běžného zboží. Stále ještě doznívá u potravin. Zvýšená je u služeb, zejména ubytovací a stravovací služby kvůli ní ještě zdražují. Velmi problematická je v sektoru nemovitostí. Nabídka nových bytů i domů je stále nedostatečná, což je způsobeno nejen zdlouhavým a komplikovaným povolovacím procesem, ale i nedostatkem pracovní síly ve stavebnictví. Omezená výstavba a rostoucí poptávka vlivem lepší příjmové situace domácností i nižších úrokových sazeb může přispět k dalšímu růstu cen bytů, ale i nájmů. Tady zatím nevidím světlo na konci tunelu a obávám se možné další realitní horečky. Naopak u energií pokles cen komodit pomáhá inflaci brzdit. A snížení cen se bude pozitivně propisovat i do dalších sektorů - do průmyslu, služeb, pohonných hmot.
A jak se projeví kladný vývoj ekonomiky na mzdách a trhu práce? Poroste životní úroveň obyvatel, nebo převáží jiné faktory?
Tady je odpověď jednoduchá - mzdy rostou. Letos nominálně o šest až sedm procent a příští rok očekávám růst pět až šest procent. Po zohlednění inflace to znamená růst mezd o tři až čtyři procenta, tedy rychleji než ekonomika. To je z pohledu zaměstnanců pozitivní zpráva - budou se podílet na větší části vytvořeného bohatství. Je to částečně kompenzace za těžké roky 2022 a 2023, kdy reálné příjmy klesaly. A když se podíváme na čistou reálnou mzdu, na kupní sílu, blížíme se k historickému rekordu. Znamená to, že průměrný Čech bude v čistém vyjádření nejbohatší, co kdy byl.
Bohužel naše osobní posuzování bohatství je často subjektivní a liší se od toho, co ukazují čísla. Objektivně jsme totiž velmi bohatá země, bohatší než 80 procent zemí planety. Češi se ale rádi srovnávají s Německem, což je stále jedna z nejbohatších ekonomik světa, a v porovnání s Němci si Češi budou stále připadat chudí.
A co se trhu práce v Česku týká, zůstává napjatý, byť už není tak přehřátý jako před několika lety. Nezaměstnanost je nízká, pohybujeme se kolem čtyř procent, zhruba na úrovni roku 2018, tedy před fází extrémního nedostatku pracovní síly. Je to dané i tím, že náš ekonomický model je extenzivní - oproti Německu, kde mají intenzivní model. Vyrábíme velké množství výrobků s menší přidanou hodnotou. Potřebujeme hodně lidí, strojů, továren a to, co se vydělá, zůstává ve větší míře vlastníkovi kapitálu v hodnotě stroje, pozemku. Tendence a dlouhodobý trend je posilovat význam a pozici člověka proti stroji a přibližovat se k tomu intenzivnímu modelu. Ukazuje se to třeba v růstu mezd, které rostou rychleji než ekonomika a zaměstnanci si tedy sahají po větším kusu koláče.
A jak podle vás pomůže nebo ovlivní vývoj trhu práce umělá inteligence?
Česká ekonomika je dokonalým kandidátem na to, aby jí umělá inteligence (AI) hodně pomohla, nebo ji výrazně "rozhodila". V evropském měřítku máme hodně automatizovatelné práce a zároveň trpíme nedostatkem pracovní síly. Při dobrém scénáři můžeme z postupného a vyváženého zapojení AI, která za nás tu práci udělá, hodně benefitovat. Ovšem na druhé straně je nebezpečí, že rychlá automatizace, robotizace nebo masivní zapojení umělé inteligence vyřadí velkou část pracovníků z trhu práce takzvaně na ulici. A bude potřeba delší adaptační období, které by nemuselo být jednoduché. Je fér si přiznat, že nikdo neví, jaký scénář nastane. Historie - vynález knihtisku, průmyslová revoluce a podobně - ukazují, že technické revoluce mívají pozitivní dopad. Klíčová ale bude v tomto případě rychlost a způsob, jakým k nim dojde. Já osobně jsem spíš optimista, a tak doufám v ten pozitivní scénář.
To je tedy jedna z velkých výzev, jistě nejen pro českou ekonomiku. Jaké další nás v blízkém horizontu čekají?
Největší výzvou bude bezpochyby zvládnutí energetické transformace, která je obrovským společenským i ekonomickým projektem. Přechod na ekologičtější způsoby výroby energie přináší nejen příležitosti, ale i značná rizika. Je tu velký prostor pro chyby - ať už v plánování, regulacích, nebo v dopadu na průmysl a domácnosti. Důležitým tématem zůstává i stárnutí populace. Zatím nepozorujeme alarmující propad počtu lidí v produktivním věku, ale v horizontu patnácti let bude tento jev zásadní a může ovlivnit konkurenceschopnost celé země.
Text vznikl ve spolupráci s realitním fondem Investika.
