Na vysoké kontinentální posteli box-spring se spí komfortně. Proto jsou stále oblíbenější

Na vysoké kontinentální posteli box-spring se spí komfortně. Proto jsou stále oblíbenější
Základem kontinentálních postelí je rám neboli tzv. boxspringová základna. V korpusu postele jsou uloženy matrace s pružinovým jádrem, které nahrazují funkci lamelového roštu. Na těch pak leží hlavní matrace, případně ještě svrchní matrace topper.
Kontinentální postele jsou vysoké 60 cm a více. Díky tomu se z nich dobře vstává.
Čelo postele může být potažené například koženkou s originálním proplétáním.
Box-spring potažený kůží s perleťovým nádechem. Úložný prostor je přístupný z boku pomocí plynových pístů.
Foto: Nábytek Blanář
Dana Jakešová
10. 12. 2016 10:35
Od běžných postelí se liší na první pohled – jsou o dost vyšší. To ale není zdaleka jediné plus kontinentálních či chcete-li box-spring postelí, které jsou aktuálním trendem u nás i ve světě.

Kontinentální postel, což je správný název pro ty se systémem box-spring, jsou i s matrací vysoké obvykle 60 až 70 cm, někdy i více. To je jednak komfortní pro uléhání a vstávání z postele, ale hlavně je to dobré kvůli odvětrávání spodní části lehací plochy. A také ve větší výšce budete dýchat čistější vzduch. „Na klasické nízké posteli ležíte blíže u země, kde se drží prach, kterého se při spaní nadýcháte více než na posteli kontinentální,“ vysvětluje Jakub Šoufek z firmy Johann Malle.

Nejvíce se však od běžných postelí liší zpracováním. „Nemá totiž klasický spodní rošt,“ říká Alena Jindráková ze společnosti Blanář nábytek. Výrobcům se ho podařilo nahradit a vylepšit pružinovou matrací v postelovém rámu. Tato „boxspringová základna“, jak se rámu říká, plně zastupuje obvyklý rošt a zachovává i jeho vlastnosti.  Tento díl postele slouží jako ortopedický a ventilační podklad pro hlavní matraci, na kterou se pak ještě pokládá tenčí svrchní matrace, tzv. topper. Jeho úkolem je především změkčení matrace a vyrovnání nerovnoměrného tlaku matrace na tělo. Topper tedy zvyšuje pohodlí a kvalitu spánku.

Jaké jsou varianty

Tento základ je tedy u všech postelí se systémem box-spring stejný. Jinak je však na výběr nesčetně variant, zvláště pokud se zájemce namísto sériově vyráběného modelu rozhodne pro variantu na míru přímo od některého z výrobců.

Ti nabízejí v různých variantách rám postele, ať už jde o volbu materiálu nebo možnosti a systém polohování. Postel může být bez čela nebo s čelem v nejrůznějším provedení. Podle představ si lze zvolit i nožičky a čalounění. Může to být hladká tkanina, lesklý materiál nebo třeba měkká umělá či pravá kůže. Vybrat si jde také hlavní matraci a topper. Ty jsou zpravidla volně položené, takže se po čase dají jednoduše vyměnit a také se snadno udržují.

Pokud jde o velikost, k dostání jsou standardní jednolůžka 90x200 cm, dvoulůžka 140/160/180x200 cm, ale i rozměry atypické, např. v délce 210 či 220 cm. Nebo si postel můžete nechat vyrobit zcela na míru. „Minimální délka lůžka se vypočítává tak, že k výšce člověka připočtete tzv. patní prostor, což odpovídá délce nataženého chodidla – tedy přibližně 25 cm,“ vysvětluje Alena Jindráková z ryze české společnosti Blanář nábytek.

Některé firmy jsou schopny dodat i postele s ryze českým specifikem, tedy s úložným prostorem. Postel bez úložného prostoru však bude o něco lépe dýchat.

Pořídit si lze kontinentální postel, která perfektně zapadne do jakéhokoliv stylu interiéru. Od klasiky přes vysoce moderní až po stylovou. „Box-springy mohou být originálními designovými solitéry v interiéru,“ dodává Jindráková.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

Dálnice D11 z Hradce do Jaroměře se autům otevře 17. prosince

Dokončovaný úsek dálnice D11 z Hradce Králové do Jaroměře se motoristům otevře 17. prosince. Stát bude 4,1 miliardy korun bez DPH. Jde o největší současnou stavbou na území Královéhradeckého kraje, řekl ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Na úseku u Smiřic se v sobotu konal den otevřených dveří.

"Za necelé tři měsíce po dálnici budou jezdit auta. Diskutujeme dnes s lidmi přípravy silnic. Je to samozřejmě trochu sebeprezentace, ale chceme ukázat, že příprava a stavba dálnice není jednoduchá," řekl Mátl.

Stavba je rozdělena na dva úseky z Hradce Králové do Smiřic a ze Smiřic do Jaroměře. Stavba trasy do Jaroměře začala v dubnu 2019, z Hradce do Smiřic se buduje od února 2019.

"My jsme dokonce zrychlili, stavba se měla otevírat až v příštím roce během průběhu léta, podařilo se nám se zhotovitelem vyjednat zkrácení lhůty o osm měsíců. Příprava dálnice trvá daleko déle, to jsou někdy i desítky let," řekl Mátl. Šest až deset let příprava podle Mátla zabere vždycky.

D11 z Prahy do Hradce Králové a na státní hranici s Polskem začal stát budovat v roce 1978 a od roku 2017 dálnice končí v Hradci Králové. Z plánovaných 154 kilometrů dálnice se jezdí zhruba po 91 km. Stavba z Hradce do Jaroměře navazuje na úsek dálnice z Hradce Králové, měří 22,4 kilometru. Vede podél současné silnice první třídy na Jaroměř a Náchod. Za Jaroměří se napojí na silnici I/37.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
Další zprávy