Dva menší byty v holešovickém činžovním domě ze dvacátých let 20. století zakoupili majitelé s plánem spojit ho v jeden větší tak, aby odpovídal lépe nárokům a potřebám rodiny se dvěma dětmi. Se zadáním vytvořit otevřený a prosvětlený prostor oslovili architektku Markétu Smrčkovou z pražského studia Lennox.

Původně klient počítal s pouhým propojením bytů a drobnou změnou dispozic. Autorka projektu ale přišla s radikálnějším řešením. Oddělené byty chtěla propojit tak, aby vznikl prostor ve středu interiéru otevřený jak na severní, tak i na jižní stranu bytu.

Vybouráním nosných příček vznikla centrální místnost, kde se odehrává společenský život rodiny. Architektka navrhla i další větší stavební úpravy -vybourání okenních parapetů až na zem. Vznikla tak francouzská okna vedoucí na terasy na jižní i severní straně. Díky zvětšení prosklených ploch byt zároveň získal i více přímého světla a výhled ven.

Centrální místnost lemují tři pokojíky, které lze oddělit posuvnými stěnami. V současnosti fungují jako dětský pokoj a pracovna, třetí je zatím nezabydlený. V budoucnu se funkce místností v závislosti na potřebách rodiny může měnit. Ložnice rodičů je umístěna naproti. 

Výrazným detailem hlavní obytné místnosti je dřevěný strop, který kryje původní překlad tak, aby byl prostor horizontálně sjednocen. Vzniklo tak místo, které architektka využila jako skrýš pro děti, přístupnou po provazovém žebříku. Dřevěný podhled skrývá i kolejnice pro posuvné stěny a závěsy nebo promítací plátno.