Debata o stavění v Praze byla už moc vyhrocená, vysvětlují iniciátoři vznik Centra architektury

Praha zítra? Toto jsou nové stavební projekty, které ovlivní podobu metropole
Revitalizace se v budoucnu dočká Václavské náměstí. Hlavním architektem projektu je Jakub Cígler.
Obyvatel i návštěvníků Prahy se samozřejmě týká i rekonstrukce budovy Národního muzea.
Rekonstrukce by měla být dokončena v červenci 2020.
Objekt Nové Palmovky na Praze 8.
Foto: archiv IPR
Petra Jansová Petra Jansová
22. 9. 2017 10:03
Pražský Institut plánování a rozvoje (IPR) ve čtvrtek otevřel multifunkční prostor Centrum architektury a městského plánování (CAMP). V budoucnu by se měl stát místem pořádání vzdělávacích akcí, ale především prostorem pro věcné debaty o stavění v Praze. Budoucnosti metropole se týká i první výstava v emauzském areálu, která podrobně mapuje 63 připravovaných stavebních projektů. "Debata o stavění v Praze je velmi vyhrocená a má daleko k racionálnímu dialogu o tom, co město potřebuje," uvedl ředitel IPR Ondřej Boháč.

Výstava "Praha zítra? Nové stavební projekty" představuje několik desítek stavebních záměrů, které - pokud budou realizovány - výrazným způsobem změní tvář Prahy v následujících letech. Jde o projekty různých velikostí, na různých místech a především v různých stádiích přípravy.

Tedy od prvních nápadů přes záměry v procesu projektové přípravy po ty, které se v těchto dnech právě dokončují na staveništích.

Nejedná se o vyčerpávající seznam všech nových staveb, nýbrž o výběr, jehož finální podoba byla ovlivněna mnoha okolnostmi. "Nejsou zde všechny, které jsme chtěli. Zhruba k jedné třetině jsme podklady z různých důvodů nedostali," říká kurátor výstavy Adam Gebrian. Na výstavě se proto neobjeví známé pražské projekty jako Nový Opatov, Kampus Hybernská, Rezidence Radotín, proměna Vítězného náměstí či rekonstrukce Šlechtovy restaurace.

Dosud se tedy podařilo nashromáždit 63 podkladů významných stavebních projektů. 

Výstava je rovněž počátkem vzniku databáze stavebních záměrů v Praze, která by měla být v budoucnu veřejně přístupná jak v CAMP, tak i virtuálně na webových stránkách. 

"Cílem bylo také ukázat, že projekty mají různé fáze, že se vyvíjejí a mění, a že v některých fázích se diskutovat dá, v dalších už ne," dodal Gebrian s tím, že je důležité otevřít celospolečenskou diskusi o stavění v Praze.

"Debata o stavění v Praze je velmi vyhrocená a má daleko k věcnému a racionálnímu dialogu o tom, co město potřebuje," dodal ředitel IPR Ondřej Boháč. Právě CAMP by měl v budoucnosti poskytnout neutrální půdu pro co nejobjektivnější debaty.

Speciální pozornost bude v rámci pravidelného programu věnována i nevyužívaným lokalitám, takzvaným brownfieldům. Urbanisté z IPR je označují jako "transformační území" a jejich rozloha dosahuje zhruba 1 466 hektarů. Jen pro představu, Václavské náměstí by se do nich vešlo zhruba padesátkrát.

V prostorách CAMP se podrobně představí projekt obnovy břehů Vltavy kolem Císařského ostrova, vznik městských čtvrtí na bývalých nádražích nebo vize nových center kultury a vzdělávání. 

Často se neřeší zájmy původních obyvatel, cílem úprav bývá vytlačit je někam dál, říká odborník na vývoj měst Michal Lehečka. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 6 hodinami

Zprostředkovatelé ubytování typu Airbnb mají s úřady sdílet údaje o smlouvách

Zprostředkovatelé turistického ubytování v soukromí formou digitálních platforem typu Airbnb zřejmě budou povinni sdílet s českými úřady informace o uzavřených smlouvách. Předpokládá to novela zákona o podmínkách podnikání v cestovním ruchu, který ve středu zrychleně ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Nová povinnost by mohla podle ministerstva pro místní rozvoj pomoci při trasování lidí, kteří přišli do styku s člověkem nakaženým novým typem koronaviru.

Projednání zákona ve stavu legislativní nouze zpochybňovali politici ODS. "Airbnb je vyřešeno na několik let," podotkl Marek Benda v souvislosti s nynějším zákazem vstupu cizinců do Česka. Podle předsedy poslanců ODS Zbyňka Stanjury by byl návrh i v obvyklém schvalovacím režimu přijat dřív, než do Česka dorazí první turisté.

Ministryně Klára Dostálová (ANO) dala zákon do souvislosti s chytrou karanténou. Projekt má díky údajům z mobilních telefonů či platebních karet pomáhat odhalit, koho mohli nakazit lidé trpící nemocí covid-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy