Nekonečno Jana Kaplického: Svým myšlením předběhl dobu. Viděl do budoucnosti, říká Eva Jiřičná

Petra Jansová Petra Jansová
8. 11. 2016 12:25
Galerie v Tančícím domě vzpomíná na významného českého architekta Jana Kaplického. V rámci výstavy při příležitosti nedožitých 80. narozenin představí kromě toho nejlepšího z jeho celoživotní tvorby i některé dosud nevystavené předměty a projekty. Retrospektivní expozici realizovala architekta Eva Jiřičná spolu s AI-DESIGN a nadací KAPLICKY CENTRE.
Nejznámější Kaplického projekt v Česku: takzvaný „blob“ na pražské Letné.
Nejznámější Kaplického projekt v Česku: takzvaný „blob“ na pražské Letné. | Foto: Jan Kaplicky, Future Systems, s laskavým svolením Nadačního fondu Kaplicky Centre, Praha

Jana Kaplického česká veřejnost spojuje především s jeho studií Národní knihovny, která měla stát na Letné. Výstava s názvem JKOK Nekonečno ale světově proslulého architekta představuje i jako módního návrháře, designéra a člověka, který ctil tvůrčí svobodu. 

„Znala jsem Jana Kaplického padesát let. Nejprve jako studenta, byla jsem i u jeho začátků v Anglii a proces, kterým tvořil, jsem sledovala až do konce jeho života,“ zavzpomínala Eva Jiřičná. 

Smyslem výstavy je podle ní představit Kaplického jako všestranného člověka, vizionáře a rovněž připomenout jeho odkaz. „Nekonečno odkazuje do budoucnosti. Veškeré jeho myšlení se odehrávalo v budoucnosti, kam nikdo nevidí. Svým myšlením jednoznačně předběhl dobu,“ dodala Jiřičná.

„Asi v sedmnácti letech odjel s Čedokem na tři týdny do Ameriky. Za celou tu dobu se neozval matce, která doma trnula strachy. Až poslední den před odjezdem jí poslal pohled a napsal OK JK,“ vysvětluje Jiřičná, proč retrospektivní výstava nese název JKOK.

Při odchodu z galerie by návštěvníci podle ní neměli minout odlitky Kaplického rukou. „Své projekty vymýšlel hlavou, ale myšlenky se přenášely do rukou. Netvořil počítačem, ale rukama,“ uvedla Jiřičná, která byla svého času také Kaplického partnerkou a architekt je jí celoživotní inspirací.

Kaplického inspirací byly často ženy – snažil se, aby to bylo patrné i v jeho architektuře.
Kaplického inspirací byly často ženy – snažil se, aby to bylo patrné i v jeho architektuře. | Foto: Petra Bejdová

Výstava je koncipována do tří sekcí. Jedna z nich představuje pomocí modelů a snímků nejvýznamnější Kaplického díla. Ta jsou doprovázena jeho myšlenkami a slovy. V druhé sekci jsou prezentovány jeho inspirační zdroje, rodinné zázemí a jeho české projekty vytvořené ještě před emigrací do Británie, stejně jako jeho porevoluční tvorba v České republice.

Poslední část výstavy se zabývá tvůrčím procesem a jeho jednotlivými fázemi. Poukazuje na to, že jeho přístup k práci byl systematický a zároveň vizionářský a svobodný. „Demokracie a svobodný názor jsou základní součásti tvorby,“ říkal Kaplický. 

Po svém odchodu do Londýna založil studio Future Systems a zanedlouho se stal světoznámou osobností, o čemž svědčí i to, že jeho dílo je velmi často součástí prestižních zahraničních přehlídek, které se zabývají poválečnou architekturou.

„Vedle dalších – například Zahy Hadid – se velmi výrazně podílel na formování postmoderní architektury,“ vyzdvihuje význam architekta Kaplického kurátor výstavy Ladislav-Zikmund Lender.

Kaplického vizionářství podle něj netkví jen v použití moderních materiálů a technologií, ale například i v jeho návratu k přírodnímu motivům, morfologii a amébovitým tvarům.

Architekt Kaplický navrhoval také módu
Architekt Kaplický navrhoval také módu | Foto: Petra Bejdová

Jedním z nosných motivů Kaplického tvorby byla i žena. „Hovořil o tom, že v jiných oblastech výtvarného umění, v sochařství nebo v designu, je sexualita a smyslnost naprosto přirozenou inspirací. Pozastavoval se nad tím, proč je v architektuře toto téma tabu,“ říká Lendner.

Dokonce i jeden z Kaplického prvních návrhů na Národní knihovnu měl asociovat ženské ňadro, které vystupuje z Letné.

Typické pro jeho tvorbu bylo i využití barev. V tom navazoval na architekturu Bauhausu, kde se prosazovaly především základní barvy – červená, žlutá a modrá. Kaplický šel o něco dál a nebál se používat i růžovou nebo tyrkysovou.

Jeden z prvních „kulatých“ domů navrhl v 60. letech ještě v Československu. „Šlo o chatu na útesu s obrovským výhledem, okem, do okolí,“ přibližuje Lendner. Jednou z jeho prvních realizací pak byla vila na Ořechovce nebo dům pro scenáristu Jaroslava Dietla. 

Touhu věnovat na sklonku života výraznou stavbu své vlasti se mu však nepodařilo naplnit. Jeho projekt nové budovy Národní knihovny se nerealizoval.

 

Právě se děje

před 49 minutami

Policista, který zabil George Floyda, bude obviněn z vraždy druhého stupně

Generální prokurátor Minnesoty Keith Ellison zvýší obvinění bělošského policisty Dereka Chauvina z vraždy neozbrojeného černocha George Floyda z třetího na druhý stupeň, za což mu hrozí delší vězení. Vznesena budou obvinění také proti třem dalším policistům, kteří byli na místě a kteří po incidentu dostali výpověď. Informoval o tom dnes americký list Star Tribune.

Šestačtyřicetiletý Floyd zemřel poté, co mu Chauvin skoro devět minut 25. května při zatýkání klečel na krku. Nahrávka incidentu obletěla celý svět a v USA spustila vlnu protestů proti rasově motivované policejní brutalitě, které v místech provázelo rabování a vandalismus.

Čtyřiačtyřicetiletý Chauvin dostal minulý týden výpověď a byl obviněn z vraždy třetího stupně a zabití druhého stupně. Nyní ho prokurátor podle tisku chce obvinit z vraždy druhého stupně, za kterou by mohl dostat až 40 let za mřížemi, což je o 15 víc než maximální trest za vraždu třetího stupně.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Sněmovna se zatím nedistancovala od slov Vojtěcha Filipa k legiím

Sněmovna se zatím nedistancovala od výroků svého místopředsedy a šéfa KSČM Vojtěcha Filipa o československých legionářích, jak to požaduje STAN. Debatu dnes poslanci nedokončili. Filip v diskusi opětovně jakékoli pochybení odmítl. Podle něj mohly být jeho výroky zkresleny.

Filip v nedávném rozhovoru pro ruský armádní deník Krasnaja zvezda kritizoval odstranění sochy sovětského maršála Ivana Koněva z Prahy 6, označil je za "zločinné". Pražské komunální politiky nařkl z neofašismu. Současně pochválil ruskou vládu za to, že nenutí místní úřady, aby svolily k budování pomníků československým legionářům, kteří padli v boji s bolševiky.

"Žádný výrok, který by poškodil dobré jméno československých legií, jsem neřekl. Řekl jsem, že v České republice existují lidé, kteří mají různý názor na československé legie," hájil se Filip.

Zdroj: ČTK
Další zprávy