Zašlá sláva koupališť. V Československu byly stovky plováren, zbylo jich jen pár

Zašlá sláva koupališť. V Československu byly stovky plováren, zbylo jich jen pár
Budova s vlnou, která plní funkci tribuny, prošla naposledy rekonstrukcí začátkem druhého tisíciletí. Dnes bazén průměrně navštěvuje milion lidí ročně, největší rekord byl v roce 1973, kdy si přišlo do Podolí zaplavat 2,3 milionu lidí.
Plovárnu pod skálou navrhl architekt Václav Kolátor. Součástí sportovního areálu byl skokanský můstek, schody na terasy od Maxe Urbana, převlékárny a tribuna.
A takhle vypadá plavecký bazén dnes. Od 60. let jeho sláva postupně upadala a od nového tisíciletí je v katastrofálním stavu, a to přesto, že mu v 80. letech stát udělil status kulturní památka. Nový majitel areálu vystavěl na terasách nájemní bydlení a dokončuje restauraci.
Plavecký bazén na Barrandovských terasách byl jedním z nejnavštěvovanějších míst v  Praze. Lidem se slavnostně otevřel 4. října 1929 a byl to první padesátimetrový bazén v republice. Zobrazit 21 fotografií
Foto: Spolek na ochranu Barrandova (archiv)
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
Aktualizováno 28. 6. 2024 11:20
Nejzajímavější venkovní koupaliště vznikala v letech 1918 až 1938. Plovárny, které navrhly osobnosti jako Dušan Jurkovič nebo Richard Podzemný, měly řadu uměleckých prvků a řešením spadaly do krajinářské architektury. V Československu bylo ještě v 60. letech asi 800 plováren a lázní. Některé se města snaží obnovit, většina však postupně zanikla. Podívejte se na nejzajímavější stavby z minulosti.

O architektuře městských plováren, koupališť, venkovních lázních a také o jejich fotografování vyšla v roce 2005 kniha Jaroslava Anděla nazvaná Nová vize: Avantgardní architektura v avantgardní fotografii, Československo 1918-1938, z níž vychází většina informací. Fenoménu plováren a jejich architektuře se dlouhodobě věnují také architekti a popularizátoři David Vávra a Zdeněk Lukeš. 

 

Právě se děje

Další zprávy