V květnu roku 1918 se ve Veleslavínské zahradě procházela "jedna paní". Očima dítěte byla starší, avšak chodila nezvykle zpříma a měla cizí přízvuk. "Říkala "kruásně" místo krásně a zpočátku jsem jí nerozuměl. Poznal jsem ji poprvé v parku, kde jsme seděli se svou sestrou na mezi a naše vychovatelka vyšívala. Chvíli nás ta paní pozorovala, měla obavu, abychom se jehlou nepíchli. Nápadné na ní byly smutné, zapadlé oči... Až později jsme se dozvěděli, že to byla paní Charlotte Masaryková."
Foto: Archiv rodiny Kosáků