Temná historie Vinohradské tržnice. Tehdejší slávu vystřídala desetiletí chátrání

TV Architect
28. 8. 2022 11:30
Na přelomu 19. a 20. století vzniklo v Praze několik tržnic. Jednou z nich je i Vinohradská tržnice postavená v letech 1903 až 1905. Jedná se o zděnou stavbu s železnou prosklenou střechou, která se nachází mezi Vinohradskou třídou a Slezskou ulicí. Budova ve stylu historismu s prvky secese se řadí mezi typické příklady architektury obdobných staveb tehdejší doby.
V Praze na přelomu 19. a 20. století vzniklo několik tržnic. Jednou z nich je i Vinohradská tržnice postavená v letech 1903 až 1905. | Video: TV Architect

Pořad Skryté poklady architektury připravuje internetová televize TV Architect. Podívejte se i na další díly tohoto cyklu. 

Po několik desetiletí tržnice sloužila svému účelu - místo zde našlo zhruba sto prodejců potravin a různých výrobků. Po roce 1948 ale dům začal chátrat, a provoz tržnice tak byl na začátku 70. let ukončen. Budova zůstala uzavřená a koncem 80. let se mluvilo o její demolici, proti které mnozí Pražané protestovali.

Po sametové revoluci se ale tržnice dočkala rekonstrukce a opět se v ní začalo prodávat. V současné době se uvnitř budovy nachází středisko designu s bytovým sortimentem. V suterénu tržnice se dochovala původní strojovna vzduchotechniky, kterou vyrobila Českomoravská strojírna v roce 1902. 

Podívejte se také na díl TV Architect o radnici v Ostravě:

Autorem budovy byl významný architekt Antonín Turek, pozdější hlavní projektant Královských Vinohrad. V této pražské čtvrti stojí i za dalšími známými stavbami - a to například Národního domu, hřbitovního kostela svatého Václava nebo vodárenské věže.

Turek, který byl žákem známého architekta Josefa Šulce, také na Vinohradech navrhl i několik škol. Mezi tu nejvýznamnější patří škola Na Smetance. Jeho stavby jsou převážně v novorenesančním, popřípadě neogotickém stylu. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 hodinami

Při protestech v Íránu po úmrtí mladé ženy v policejní vazbě zemřelo už 41 lidí

Na 41 stoupl počet obětí protestů, které v Íránu pokračují již více než týden kvůli smrti mladé ženy v policejní vazbě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránská státní média. Počet obětí bude ale nejspíš ještě vyšší, lidskoprávní organizace v pátek hovořily o nejméně 50 mrtvých.

Jak v sobotu uvedl íránský prezident Ebráhím Raísí, Írán se musí s protesty a s těmi, co narušují bezpečnost v zemi, "rozhodně vypořádat". Při protestech v provincii Gílán na severu Íránu zadržela policie 739 lidí, z toho 60 žen, uvedla íránská média. Írán podle nich také kritizoval krok Spojených států, které chtějí udělat výjimku ze sankcí, aby pomohly Íráncům zajistit v době celonárodních protestů internet.

Protesty se konaly ve více než 40 městech včetně Teheránu. Ženy na nich mimo jiné pálily hidžáby, kterými si mají podle pravidel islámské republiky pokrývat hlavy. Právě kvůli porušení pravidel pro nošení pokrývky hlavy teheránská morální policie minulý týden v úterý zatkla Mahsu Amíníovou, která ale ve vazbě upadla do kómatu a zemřela. Bylo jí 22 let a podle rodiny byla předtím zdravá. Policie tvrdí, že zemřela na infarkt. Podle zpráv kolujících na sociálních sítích ji policisté bili obuškem a zranili, když se udeřila hlavou o policejní auto. V kómatu byla tři dny.

Zdroj: ČTK
Další zprávy