Reprezentační dům hlavního města Prahy byl postaven na pozemku někdejšího Královského dvora. Projekt byl po různých peripetiích svěřen zkušeným projektantům Polívkovi a Balšánkovi. Stavba se nese ve stylu neobaroka s prvky secese. Čelní fasáda je dominantou náměstí Republiky. Vznosný hlavní otevřený vstup s polokruhovým balkonem je reprezentativním prvkem budovy.
Podívejte se i na druhý díl pořadu Skryté poklady architektury o Obecním domě:
V přízemí domu se nacházejí vstupní síň, francouzská restaurace a vídeňská kavárna, v suterénu americký bar a pivnice, v mezipatře šatny a v prvním patře reprezentační salonky. Ústřední prostor interiéru tvoří rozlehlá Smetanova koncertní síň, kolem níž obíhají jednotlivá křídla budovy, která poskytují především zázemí Symfonickému orchestru a dalším provozům.
Dům vyzdobily desítky výtvarníků a řemeslníků ve stylu zoomorfní secese, mezi nimi Alfons Mucha, Stanislav Sucharda, Jan Preisler, František Ženíšek, Franta Úprka, František Hergessel, Ladislav Šaloun a mnozí další.
Zajímavostí je, že v době dokončení stavby nebyl objekt přijat příliš pozitivně. Především mladé generaci umělců se nelíbila přílišná přezdobenost. S takovou kritikou se dům setkal i v dalších historických dekádách a postupně tak chátral. Obnovy se dočkal až v 90. letech, kdy byl citlivě restaurován.