Věžáky, které jinde nenajdete. Div padesátých let s topením ve stropě a bunkrem

Věžáky, které jinde nenajdete. Div padesátých let s topením ve stropě a bunkrem
Věžáků stojí v jedné řadě celkem šest a vzdálenost mezi prvním a šestým je 497 metrů. Ve třech budovách bydleli lidé zaměstnaní v kladenských dolech, v dalších třech pak zaměstnanci hutí.
Ve vstupní hale měli obyvatelé dvě odpočinkové zóny se sedací soupravou a stolečkem (často se tam třeba hrály karty). V prvním věžáku, kde se nachází muzeum, byly tyto zóny zrestaurovány.
Kryt byl navržen tak, aby se v něm mohlo schovat 250 až 350 lidí. Toto je jedna z jeho místností.
Pohled do ložnice. Stejně jako obývák je vybavena základním dobovým nábytkem. Také malba s ozdobným válečkem na zdech odpovídá padesátým a šedesátým letům uplynulého století.
Foto: Tomáš Vocelka
Tomáš Vocelka Tomáš Vocelka
31. 8. 2022 6:01
Věžové domy v Kladně postavené koncem padesátých let předběhly dobu: měly pokoje s vytápěním zabudovaným ve stropě, rekreační střešní terasu se sprchou, vlastní spalovnu odpadu, společenské místnosti a vzhledem k době i protiatomový kryt s podzemní únikovou chodbou. Jejich unikátní architekturu připomíná Muzeum věžáků Kladno. Pojďte se podívat.

Kladenské muzeum věžáků mělo při svém startu docela smůlu. Expozice, která umožňuje návštěvníkům navštívit muzeum v suterénu, protiatomový kryt, ukázkový byt i střešní terasu, se totiž otevřela počátkem roku 2020. Zrovna v době, kdy přišla koronavirová pandemie a s ní související lockdowny a uzavírání muzeí. Až letošní rok umožnil pořádně rozjet provoz a zájem o prohlídky je v poslední době velký.

Bezmála padesát metrů vysoké věže kladenských věžáků navrhli architekti Josef Havlíček, Karel Filsak a Karel Bubeníček. Jejich projekt byl inspirován modernistickými stavbami Francouze Augusta Perreta a snažil se odlišit od tehdy převládajícího socialistického realismu. Budovy mají šestnáct podlaží (dva suterény, přízemí a třináct obytných pater). Svým pojetím zcela vybočují z tehdejší běžné stavební produkce, a i proto jsou zapsány jako kulturní památka.

Stavba budov pojatých v novoklasicistním stylu začala v březnu 1953. První dům byl dokončen před Vánoci roku 1956, poslední o rok později. První, třetí a pátý věžák obývali lidé, kteří pracovali v kladenských dolech, druhý, čtvrtý a šestý patřil hutníkům.

Na to, že končila padesátá léta, bylo bydlení v kladenských věžácích neuvěřitelně moderní - v přízemí byly reprezentační společenské prostory. "Vstupní hala také tvořila zázemí pro nepřetržitou domovní službu, která ve věžácích fungovala do poloviny 60. let. Do té doby měly věžáky v zásadě hotelový typ provozu - pracovníci služby plnili úlohu recepce, kontrolovali vstup návštěvníků do domů a byli k dispozici nájemníkům," uvádí brožura Kladenské věžáky & sídliště, jejímiž autory jsou Roman Hájek a Alexandr Němec.

Byty měly stropní vytápění a na svou dobu byly nadstandardně vybaveny vestavěnými skříněmi. Architektům se také podařilo velmi dobře oddělit reprezentativní části bytu (jako např. předsíň a obývací pokoj) od těch soukromých (koupelna a ložnice). Předělem mezi nimi jsou kuchyň a šatna. 

Dům měl promyšlený odpadový systém (na každém patře byla popelnice, odpadky se svážely nákladním výtahem do spalovny v suterénu), obyvatelé měli k dispozici prádelny a sušárny i terasy na sušení prádla. Na střeše byla také sluneční terasa pro rekreaci, vybavená i sprchou. V podzemí pak byl rozsáhlý kryt civilní obrany s filtroventilací. Pro případ, že by byl zasypán vstup do krytu, z něj vedla ven pozemní chodba, která ústí asi patnáct metrů od domu.

O Muzeu věžáků Kladno

Muzeum věžáků Kladno otevřelo statutární město Kladno společně se spolkem Halda začátkem roku 2020. Prohlídky probíhají o víkendech, je potřeba si je předem rezervovat. Návštěvu pro skupiny 8-12 lidí lze předem domluvit v jiném termínu. Více informací na stránkách muzea: www.muzeumvezaku.cz

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy