Sana Tajiková vyrostla ve vesnici v provincii Chajbar Paštúnchwá, která kdysi bývala tálibánskou baštou. Umělecká povolání zde proto byla považována za protiislámská a ženy-umělkyně jsou dodnes terčem násilností.
Jen loni zabili v provincii neznámí útočníci pět zpěvaček a letos v březnu údajně zastřelil nedaleko pákistánského města Péšávar známou paštúnskou zpěvačku a herečku její manžel.
Dnes dvacetileté Saně se přesto před dvěma lety podařilo své rodiče přesvědčit o tom, že by se měla stát umělkyní. "Hlavně moje rodina a lidi z vesnice měli ze začátku spoustu námitek. Ale postupem času a poté, co viděli několik mých videí a písniček, se situace ustálila," popisuje žena, která dnes žije v Péšávaru.
Její hity se šíří především prostřednictvím sociálních sítí a podle svých slov už má několik fanoušků nejen z paštúnské oblasti Pákistánu, ale také sousedního Afghánistánu. Dosud největší úspěch zaznamenala její druhá skladba s názvem Halaka Charta Ye, v překladu Chlapče, kde jsi?.
"Byla jsem velmi šťastná, že moje písničky poslouchá tolik lidí a líbí se jim. Moje vášeň pro hudbu tím ještě vzrostla a rozhodla jsem se dělat více písniček a videí," sdělila agentuře Reuters.
Nebezpečný zpěv
I přes svou rostoucí popularitu se Sana bojí o svou bezpečnost, protože vliv radikálů z Tálibánu je v regionu stále silný. Také Sanin učitel zpěvu Safdar Ali Qalandri svou žákyni často varuje před nebezpečím.
"Zaprvé je žena a zadruhé tohle je Péšávar, kde je přísně vyžadováno zahalování žen. Věnovat se zpěvu v této společnosti je extrémně těžké," řekl.
Skladby dvacetileté paštúnské zpěvačky znají i lidé v pákistánském Karáčí, na druhé straně země, kde žije až sedm milionů Paštúnů. Ne všem se však Sanin zpěv líbí.
"Kdyby tato mladá žena zpívala chvalozpěvy a náboženské skladby, bylo by to lepší. Místo toho při zpěvu nosí oblečení s polovičními rukávy a to není vůbec dobré. Tohle není naše kultura," myslí si jeden z obyvatelů Karáčí Iqbal Swati.
Paštúnové sunnitského vyznání žijí především ve východním a jižním Afghánistánu a Pákistánu. Přestože se práva žen tohoto etnika v průběhu let zlepšila, o rovnoprávnosti se stále hovořit nedá.
Jednou z výrazných paštúnských žen je i nositelka Nobelovy ceny míru Malála Júsufzajová, která se proslavila bojem za lidská práva a vyprávěním o svém životě pod nadvládou Tálibánu.