Archeologové našli v Brně stopy po Keltech, Germánech i zbytky římského tábora

ČTK ČTK
22. 4. 2018 14:45
Germánský žárový hrob bojovníka, pozůstatky Keltů i zbytky opevnění římské pěší legie našli archeologové v Brně ve Vojtově ulici. Podle odborníků jde v případě římského opevnění o ojedinělý doklad období takzvaných Markomanských válek z konce druhého století našeho letopočtu.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Aktuálně.cz

Brno - Hroby po Keltech a Germánech, ale i stopy římského tábora našli archeologové při vykopávkách ve Vojtově ulici v Brně. Řada z nálezů je překvapila, například germánský žárový hrob, vyplývá z informací na webu společnosti Archaia, která se archeologickými výzkumy zabývá.

Archeologové na místě začali kopat loni a původně se zabývali zejména hřbitovem, který na místě byl do roku 1883.

Specifickým nálezem byl germánský žárový hrob v podobě keramické nádoby, kterému odborníci zpočátku větší význam nepřikládali. "Když už jsme asi týden přemítali, co zajímavého nádoba ukrývá, zkusili jsme se přiblížit detektorem kovů. Ten hlásil, že uvnitř se skrývá něco velikého, či početného. Následovala návštěva CT, abychom ověřili obsah a mohli se rozhodnout, jak s nálezem co nejlépe naložit. Snímkování ukázalo, že v nádobě se nachází hned několik kovových předmětů," uvedl Václav Kolařík z Archaii.

Hrob bojovníka i opevnění římské pěší legie

Odborníci v keramické nádobě nazývané urna či popelnice nakonec našli kromě spálených lidských kůstek záměrně deformovaný sekáč, kopí a několik dalších železných předmětů, jejichž funkce snad bude rozpoznána až po jejich konzervování.

"Vzhledem ke složení hrobové výbavy usuzujeme, že se jednalo o hrob muže, snad dokonce bojovníka," uvedl Kolařík a dodal, že odborníci znají z území Brna jen dva nálezy žárových germánských hrobů.

Kromě Germánů žili na stejném území Brna i Keltové. Archeologové našli dva hroby, které byly oproti těm novověkým asi o 50 centimetrů hlubší a orientovány ve směru sever-jih. V obou hrobech byli uloženi dospělí lidé, zřejmě ženy. Hroby jsou ze 4. až 3. století před naším letopočtem. Na místě se osídlení evidentně střídalo.

Senzací byl nález opevnění římské pěší legie. Podle odborníků jde o ojedinělý doklad období takzvaných Markomanských válek z konce druhého století našeho letopočtu. Krátkodobý tábor římské armády zřejmě chránil brod přes řeku Svratku.

 

Právě se děje

před 2 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 2 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 48 minutami

Útočník ve Švédsku pobodal osm lidí, policie případ vyšetřuje jako terorismus

Při útoku nožem ve městě Vetlanda na jihu Švédska bylo zraněno osm lidí, z toho dva vážně. Policie čin vyšetřuje jako terorismus. Pravděpodobného pachatele, kterým je přibližně dvacetiletý muž, strážci zákona postřelili a zatkli. S odvoláním na policii o tom informovaly zahraniční tiskové agentury.

Podle agentury DPA byl údajný útočník zasažen do nohy a nyní je v péči lékařů. Několik oblastí ve středu města vzdáleného asi 270 kilometrů na jihozápad od Stockholmu bylo uzavřeno. Policisté nejprve případ vyšetřovali jako pokus o vraždu, později ho ale přehodnotili na možný terorismus. Policie rovněž uvedla, že má situaci pod kontrolou.

Policisté přijeli na místo činu v centru města s přibližně 13 000 obyvateli kolem 15:00 poté, co lidé hlásili několik zraněných bodnou zbraní, uvedla veřejnoprávní televize SVT. Ministr vnitra Mikael Damberg hovořil o několika těžce zraněných osobách.

Švédský premiér Stefan Löfven odsoudil útok jako "hrůzný čin" a dodal, že na případu pracuje také tajná policie Säpo. "Průběžně vyhodnocují, zda je důvod k posílení bezpečnostních opatření, a jsou připraveni tak v případě potřeby učinit," uvedl v prohlášení citované švédskou tiskovou agenturou TT.

Zdroj: ČTK
Další zprávy