Archeologové našli u Stonehenge bývalé šachty. Lidé je vykopali v mladší době kamenné

Magazín Magazín
22. 6. 2020 14:14
Archeologové budou vědět zase o něco víc o životě a schopnostech lidí z mladší doby kamenné. Tři kilometry od památníku Stonehenge, v hrabství Wiltshire v jižní Anglii, našli bývalé šachty, které údajně měly chránit místo před nepřáteli a mystickými silami.
Stonehenge je jedno z nejzáhadnějších míst na zemi. Je to jeden z nejstarších příkladů tak zvaného kosmického chrámu.
Stonehenge je jedno z nejzáhadnějších míst na zemi. Je to jeden z nejstarších příkladů tak zvaného kosmického chrámu. | Foto: iStock

Šachty našli vědci tři kilometry od posvátného místa, které vzniklo pravděpodobně v období megalitické kultury a patří mezi nejzáhadnější místa ze Seznamu světového dědictví UNESCO. Valy jsou zhruba dva kilometry dlouhé, proto se archeologové domnívají, že jejich hlavním smyslem bylo chránit místo před nepřáteli a magickými i přírodními vlivy.

Podzemní jámy tvoří celistvý kruh a opisují osu tak zvané Durrington Walls (kamenné řady, které se nachází na chráněném území Stonehenge). Jsou zhruba pět metrů hluboké a deset metrů široké. Podle vědců to dokazuje teorii, že obří menhiry byly součástí většího náboženského komplexu. Ten se pravděpodobně dělil na posvátné místo (menhiry) a půdu, kde lidé žili (Durrington Walls a neolitická vesnice).

Profesor Richard Bates serveru BBC řekl: "Pečlivě odebrané vzorky nám dají jasnější informace o tom, co se dělo v minulosti a jak vypadalo společenství a život lidí z mladší doby kamenné."

Žluté tečky vyznačují šachty, které archeologové našli dva kilometry od Durrington Walls.
Žluté tečky vyznačují šachty, které archeologové našli dva kilometry od Durrington Walls. | Foto: University od St Andrews

Bates také poznamenal, že lidé z doby neolitu "žili v souladu s přírodou v tak velké míře, jakou si dnes jen těžko dokážeme představit." Jeho kolega Tim Kinnaird prozradil, že odebrané vzorky sedimentace půdy dávají lidstvu komplexní informace o období, které trvalo několik tisíc let. "Vzorky z šachet nám dají komplexní pohled na to, jak se v průběhu čtyř tisíc let měnily přírodní podmínky v oblasti Stonehenge."

Vědci se domnívají, že z rozborů sedimentace půdy zjistí, jak se měnilo podnebí, zda naši předci čelili přírodním katastrofám, suchu, nebo záplavám. Až zjistí přesný účel prehistorických šachet, pomůže jim to pochopit, jak lidé z mladší doby kamenné přemýšleli, před čím se chránili a jak bylo uspořádané jejich společenství.

Objev britští archeologové ohlásili v den po jarní rovnodennosti, v době, kdy se u Stonehenge každoročně sejdou tisíce lidí, aby si užily nejdelší den v roce. Letos ale tradiční slavnost zakázala vláda kvůli pandemii koronaviru. 

Video. Podívejte se na zatmění slunce v nejdelším dni v roce

Zatmění slunce v nejdelším dni v roce. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 43 minutami

Ingebritsen má z atletického HME double, vyhrál i trojku

Nor Jakob Ingebrigtsen po triumfu na 1500 metrů vyhrál na atletickém halovém mistrovství Evropy i závod na 3000 metrů. Dvacetiletému běžci se v Toruni povedl podobný double jako na venkovním ME 2018 v Berlíně, kde vyhrál závody na 1500 a 5000 metrů.

Díky zrychlení v závěru Ingebritsen vyhrál nejdelší halový závod v osobním rekordu 7:48,20. Na trojce obhájil titul z předloňského HME v Glasgow, kde na patnáctistovce nestačil na Poláka Marcina Lewandowského. Toho letos porazil.

Na halový evropský trůn v sedmiboji se vrátil nejlepší vícebojař současnosti Kévin Mayer. Devětadvacetiletý Francouz nasbíral 6392 bodů, čímž zaostal o 87 bodů za svým evropským rekordem z HME 2017 v Bělehradu. Španělský obhájce titulu Jorge Ureňa tentokrát získal stříbro (6158), bronz zůstal v Polsku zásluhou osobního rekordu Pawla Wiesiolka (6133).

Titul na 60 metrů překážek obhájila Nizozemka Nadine Visserová v nejlepším letošním světovém čase 7,77 sekundy. Zvítězila před britskými sestrami Cindy Semberovou (7,89) a Tiffany Porterovou (7,92). Třiatřicetiletá Porterová si pro medaili doběhla v roušce.

V dnešním finálovém programu se z českých atletů představí jen štafeta čtvrtkařů, která nastoupí ve složení Vít Müller, Pavel Maslák, Michal Desenský a Patrik Šorm.

Zdroj: ČTK
Další zprávy