Konec hledání spřízněné duše. Vědci vyvinuli chytrou čelenku, pozná lidi na stejné vlně

Magazín Magazín
28. 3. 2017 15:56
Problémy s mezilidskou komunikací možná už brzy vyřeší vynález amerických výzkumníků. Čelenka, která měří mozkovou aktivitu, totiž udává, nakolik jsou mozky mluvčího a posluchače naladěny na stejnou vlnu. Experiment byl zveřejněn ve vědeckém časopise Scientific Reports.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Snažíte se vysvětlit partnerovi, proč jste dorazili na schůzku o půl hodiny později, nechápete výklad přednášejícího nebo byste si přáli, aby s vámi doktor mluvil srozumitelněji?

Tyto komunikační problémy možná brzy vyřeší američtí výzkumníci z filadelfské univerzity Drexel. Vyvinuli totiž čelenku, která lidem pomůže dorozumět se s druhými.

Vynález vznikl ve spolupráci s biomedicínskými inženýry a psychology. Čelenka měří mozkovou aktivitu a odhaluje, nakolik je mozek daného jedince schopen synchronizovat se s mozkem druhého člověka, aby byli schopni spolu komunikovat.

Studie a data byla zveřejněna ve vědeckém časopise Scientific Reports.

"Když vyprávíme příběh, měníme vlastně mozkovou činnost posluchačů a (částečně) ji, na krátkou dobu, nutíme fungovat stejně, jako funguje ta naše," řekl Huffington Postu Hasan Ayaz, vedoucí člen týmu, jenž čelenku vyvinul.

Když jsou lidi na stejné vlně, jejich mozky fungují ve stejný čas podobně

V momentě, kdy si lidé vyměňují informace, jejich mozky se propojují a pracují v určité harmonii, vysvětlil Ayaz, který je docentem na filadelfské univerzitě Drexel. Čelenka měří lidem aktivitu, jestli se tak skutečně děje či nikoliv. Jev, při kterém se mozkové aktivity dvou jedinců synchronizují, nazývají psychologové "mozkové propojení".

Takové propojení nastává například, když učitel vysvětluje Einsteinovu teorii relativity a jeho studenti ji chápou nebo když se komediant pustí do svého monologu a publikum se směje.

Předchozí studie, na kterou navazuje výzkum s čelenkou, využila magnetickou rezonanci a dokázala, že propojení mozků skutečně nastává, jakmile jsou dva lidi takříkajíc na stejné vlně, tedy když jsou stejné části jejich mozku aktivní ve stejný čas.

Zatímco však magnetická rezonance může být užitečná pro pochopení toho, co se v mozku děje, není zrovna ideální pro měření reálných interakcí, sdělil Ayaz. Proto je čelenka malá a prakticky tichá. Vzniknout by mohla i její bezdrátová varianta. To by znamenalo, že by se nástroj dal použít v podstatě kdekoliv.

Ačkoliv čelenka vyžaduje další testování a zefektivnění, studie potvrdila, že funguje a zachycuje synchronizovanou aktivitu mozků dvou lidí. Tudíž je pravděpodobné, že by do budoucna mohla zlepšit interakci nejen mezi studenty a učiteli během vyučování či lékaři a pacienty ve zdravotnických zařízeních, ale i v dalších oblastech lidské komunikace, uvedl Ayaz.

Měření pomocí barvy krve

Experimentu výzkumníků z filadelfské univerzity se zúčastnil jeden anglický rodilý mluvčí a dva turečtí rodilí mluvčí. Všichni tři měli vyprávět nepřipravený příběh v rodném jazyce o tom, co se jim dříve stalo.

Vědci vyprávění zaznamenávali a čelenkou měřili jejich mozkovou aktivitu. Následně požádali skupinu patnácti anglicky mluvících lidí, opět s čelenkami na hlavě, aby poslouchali všechny tři příběhy a následně ještě jeden z odvysílané talkshow.

Jak Ayaz a jeho kolegové předvídali, mozková aktivita posluchačů byla propojena s anglicky mluvícím vypravěčem, nicméně byla imunní vůči turecky mluvícím řečníkům, kterým nerozuměli.

Přelomové na tomto experimentu podle docenta Ayaze je to, že mozkovou synchronizaci dokázali zachytit nositelným senzorem, fungujícím na principu téměř infračervené spektroskopie, v přirozeném prostředí osobní komunikace.

Měření bylo umožněno díky charakteristické vlastnosti krve. Jakmile je totiž jedna specifická část mozku aktivní, spotřebovává více kyslíku, a jestliže je do krve přiváděn kyslík, jeví se jako červená. Senzory v čelence jsou tedy díky barevnosti krve schopny měřit úroveň mozkové aktivity.

Lidská paměť si lépe pamatuje příběhy než seznamy, jde o to, vytvořit si legendu, říká trenérka paměti Lenka Šnajdrová. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Krmenčíkův gól opět pomohl PAOK k výhře nad AEK Atény

Útočník Michael Krmenčík se střelecky prosadil ve druhém utkání PAOK Soluň za sebou a opět proti AEK Atény. Svým čtvrtým gólem v řecké fotbalové lize pomohl k výhře 2:1, kterou si jeho tým upevnil druhé místo za už jistým mistrem Olympiakosem Pireus.

Po téměř měsíci Krmenčík nastoupil v základní sestavě a ve 47. minutě otevřel skóre zápasu svým osmým soutěžním gólem za PAOK, kde od od ledna hostuje z belgických Brugg. Vzápětí zvýšil Stefan Schwab z penalty na 2:0, domácí v nastaveném čase už jen snížili rovněž z pokutového kopu.

Minulý týden Krmenčík skóroval proti AEK v poháru a pomohl svému týmu k postupu do finále.

před 4 hodinami

Nymburk podlehl Karsiyace 73:84 a v Lize mistrů končí opět ve čtvrtfinále

Basketbalisté Nymburka prohráli na závěrečném turnaji Ligy mistrů s tureckým týmem Pinar Karsiyaka 73:84 a stejně jako loni se rozloučili se soutěží ve čtvrtfinále. V pátém ročníku si svěřenci trenéra Orena Amiela vyrovnali svůj nejlepší výsledek. Karsiyaku čeká v pátek boj o nedělní finále se Zaragozou, která zdolala pořádající Nižnij Novgorod 86:78.

Nymburku nepomohl k úspěchu ani double double Stephena Zimmermana za 11 bodů a 10 doskoků či 14 bodů Hayden Daltona. Třetí tým turecké ligy dotáhli k úspěchu 19 body Sek Henry a dva hráči s double double Rayman Morgan (18 bodů a 16 doskoků) a Metecan Birsen (12 bodů a 13 doskoků).

Další zprávy