Konec hledání spřízněné duše. Vědci vyvinuli chytrou čelenku, pozná lidi na stejné vlně

Magazín Magazín
28. 3. 2017 15:56
Problémy s mezilidskou komunikací možná už brzy vyřeší vynález amerických výzkumníků. Čelenka, která měří mozkovou aktivitu, totiž udává, nakolik jsou mozky mluvčího a posluchače naladěny na stejnou vlnu. Experiment byl zveřejněn ve vědeckém časopise Scientific Reports.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Snažíte se vysvětlit partnerovi, proč jste dorazili na schůzku o půl hodiny později, nechápete výklad přednášejícího nebo byste si přáli, aby s vámi doktor mluvil srozumitelněji?

Tyto komunikační problémy možná brzy vyřeší američtí výzkumníci z filadelfské univerzity Drexel. Vyvinuli totiž čelenku, která lidem pomůže dorozumět se s druhými.

Vynález vznikl ve spolupráci s biomedicínskými inženýry a psychology. Čelenka měří mozkovou aktivitu a odhaluje, nakolik je mozek daného jedince schopen synchronizovat se s mozkem druhého člověka, aby byli schopni spolu komunikovat.

Studie a data byla zveřejněna ve vědeckém časopise Scientific Reports.

"Když vyprávíme příběh, měníme vlastně mozkovou činnost posluchačů a (částečně) ji, na krátkou dobu, nutíme fungovat stejně, jako funguje ta naše," řekl Huffington Postu Hasan Ayaz, vedoucí člen týmu, jenž čelenku vyvinul.

Když jsou lidi na stejné vlně, jejich mozky fungují ve stejný čas podobně

V momentě, kdy si lidé vyměňují informace, jejich mozky se propojují a pracují v určité harmonii, vysvětlil Ayaz, který je docentem na filadelfské univerzitě Drexel. Čelenka měří lidem aktivitu, jestli se tak skutečně děje či nikoliv. Jev, při kterém se mozkové aktivity dvou jedinců synchronizují, nazývají psychologové "mozkové propojení".

Takové propojení nastává například, když učitel vysvětluje Einsteinovu teorii relativity a jeho studenti ji chápou nebo když se komediant pustí do svého monologu a publikum se směje.

Předchozí studie, na kterou navazuje výzkum s čelenkou, využila magnetickou rezonanci a dokázala, že propojení mozků skutečně nastává, jakmile jsou dva lidi takříkajíc na stejné vlně, tedy když jsou stejné části jejich mozku aktivní ve stejný čas.

Zatímco však magnetická rezonance může být užitečná pro pochopení toho, co se v mozku děje, není zrovna ideální pro měření reálných interakcí, sdělil Ayaz. Proto je čelenka malá a prakticky tichá. Vzniknout by mohla i její bezdrátová varianta. To by znamenalo, že by se nástroj dal použít v podstatě kdekoliv.

Ačkoliv čelenka vyžaduje další testování a zefektivnění, studie potvrdila, že funguje a zachycuje synchronizovanou aktivitu mozků dvou lidí. Tudíž je pravděpodobné, že by do budoucna mohla zlepšit interakci nejen mezi studenty a učiteli během vyučování či lékaři a pacienty ve zdravotnických zařízeních, ale i v dalších oblastech lidské komunikace, uvedl Ayaz.

Měření pomocí barvy krve

Experimentu výzkumníků z filadelfské univerzity se zúčastnil jeden anglický rodilý mluvčí a dva turečtí rodilí mluvčí. Všichni tři měli vyprávět nepřipravený příběh v rodném jazyce o tom, co se jim dříve stalo.

Vědci vyprávění zaznamenávali a čelenkou měřili jejich mozkovou aktivitu. Následně požádali skupinu patnácti anglicky mluvících lidí, opět s čelenkami na hlavě, aby poslouchali všechny tři příběhy a následně ještě jeden z odvysílané talkshow.

Jak Ayaz a jeho kolegové předvídali, mozková aktivita posluchačů byla propojena s anglicky mluvícím vypravěčem, nicméně byla imunní vůči turecky mluvícím řečníkům, kterým nerozuměli.

Přelomové na tomto experimentu podle docenta Ayaze je to, že mozkovou synchronizaci dokázali zachytit nositelným senzorem, fungujícím na principu téměř infračervené spektroskopie, v přirozeném prostředí osobní komunikace.

Měření bylo umožněno díky charakteristické vlastnosti krve. Jakmile je totiž jedna specifická část mozku aktivní, spotřebovává více kyslíku, a jestliže je do krve přiváděn kyslík, jeví se jako červená. Senzory v čelence jsou tedy díky barevnosti krve schopny měřit úroveň mozkové aktivity.

Lidská paměť si lépe pamatuje příběhy než seznamy, jde o to, vytvořit si legendu, říká trenérka paměti Lenka Šnajdrová. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 7 minutami

Výbor americké Sněmovny reprezentantů doporučil ústavní žalobu na Trumpa

Právní výbor Sněmovny reprezentantů amerického Kongresu doporučil sněmovnímu plénu schválit ústavní žalobu na prezidenta Donalda Trumpa. Výbor, který ovládají opoziční demokraté, shledal šéfa Bílého domu vinným z obstrukcí vůči Kongresu a ze zneužití moci ve snaze přinutit cizí mocnost ke vměšování do amerických prezidentských voleb.

Plénum Sněmovny reprezentantů by mělo o impeachmentu hlasovat příští týden. V lednu definitivně rozhodne Senát, který ale ovládají Trumpovi republikáni. Prezident jakékoli obvinění popírá a tvrdí, že žaloba je politické divadlo a hon na čarodějnice.

Zdroj: ČTK
před 41 minutami

Bělobrádek na post předsedy lidovců kandidovat nebude

Bývalý dlouholetý předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek vyloučil kandidaturu na pozici šéfa strany. "Vzhledem k tomu, že kandidaturu na předsedu KDU-ČSL ohlásili Jan Bartošek a Tomáš Zdechovský, kandidovat určitě nebudu. Konec hlášení," uvedl Bělobrádek. Bartošek je místopředsedou strany a šéfem jejího poslaneckého klubu, Tomáš Zdechovský europoslancem.

Post předsedy opouští Marek Výborný z rodinných důvodů, před časem mu zemřela manželka a on musí pečovat o děti. Výborný rezignuje na funkci předsedy k termínu mimořádného sjezdu strany, který by se měl uskutečnit 25. ledna. Termín musí ještě potvrdit celostátní konference.

před 1 hodinou

Z nemocnice v Ostravě propustili i druhého zraněného při úterní střelbě

Po úterní střelbě ve Fakultní nemocnici Ostrava už ve zdravotnickém zařízení nezůstává žádný pacient. I druhého zraněného muže lékaři v pátek odpoledne propustili do domácí péče. 

Dvaačtyřicetiletý střelec zabil sedm lidí. Poslední oběť, kterou muž střelil do hlavy, podlehla svým zraněním ve čtvrtek. Žena byla od útoku v kritickém stavu. Ve stejný den byl do domácího léčení propuštěn jeden ze zraněných mužů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy