Česká asociace umělé inteligence na jaře 2023 realizovala výzkum mezi učiteli základních a středních škol o vztahu učitelů i žáků k AI. Téměř polovina pedagogů tehdy vyjádřila obavy, že umělá inteligence povede k úpadku lidského myšlení a s její náležitostí do školního prostředí souhlasilo jen 19 procent dotázaných. Dnes už je situace odlišná. Čím dál více pedagogů umělou inteligenci využívá během výuky a vlastní přípravy, a to i přes skepsi mnohých kolegů. 

"Nejprve jsem k AI přistupovala s obavami, ale po odborném školení a aktivním využívání mohu říci, že mi usnadňuje práci a přináší do výuky nové možnosti. Používám ji při přípravě hodin, tvorbě pracovních listů, testů i jako zdroj inspirace. Díky ní mohu věnovat více času samotným žákům, jejich rozvoji a individuálním potřebám. Umožňuje mi rychleji nacházet relevantní materiály, generovat úkoly na míru a vytvářet moderní výukové podklady," tvrdí učitelka Monika Hejdová působící na pražské základní škole s tím, že AI by však měla zůstat pouze efektivním pomocníkem a rozhodně by neměla nahradit učitele.

Související

Revoluce v předpovědi počasí. Umělá inteligence ohromuje přesností, stačí jí 8 minut

"Osobní kontakt, empatie a schopnost přizpůsobit se aktuální situaci ve třídě - to jsou nenahraditelné aspekty pedagogické práce. Důležité je učit žáky, jak AI správně používat - kriticky přemýšlet nad jejími výstupy," dodává. S jejím tvrzením souhlasí i její kolegyně Katarina Kostková. Ta AI nejčastěji využívá pro cizince, kterým pomáhá s překlady a s formulací textů.

Stálé mezery a odlišný přístup pedagogů

Ještě před dvěma lety podporovalo využívání umělé inteligence ve výuce pouhých 22,5 procenta ředitelů škol. V tom je patrný posun vpřed. Praktické využití AI při vyučování má však v českých školách stále mezery.

Využívání umělé inteligence ve školách se věnuje i Martin Vodička, ředitel Soukromé střední školy výpočetní techniky (SSŠVT), který tvrdí, že AI předčila vše dosud řečené a během dvou let vstoupila do běžného života celé společnosti. Jako klíčové považuje její pochopení a správné využívání, což dle jeho slov není úkolem jen menší skupiny pracovníků IT, ale všech uživatelů moderních online aplikací. Škola v této edukaci hraje významnou roli.

"Zvlášť ve středoškolském vzdělávání je rozmach možností umělé inteligence velká výzva, jelikož sami studenti nástroje generativní AI běžně používají. A oproti učitelům v tom mají často značný náskok. Přibývá ale pedagogů, kteří umělou inteligenci přijali za skvělého pomocníka, například v přípravě do hodin, pro personalizaci výuky nebo v tvorbě a hodnocení testů. Přímo ve výuce ji hojně využívají jazykáři, ale i učitelé matematiky. Není to jen o zjednodušení práce učitele, výstupy z AI samozřejmě přichází také směrem od studentů, takže je třeba tomu přizpůsobit styl výuky," uvedl dle agentury Pear Media Vodička.

Ředitel SSŠVT je toho názoru, že záleží především na jednotlivých pedagozích, jak citlivě dokážou umělou inteligenci se všemi výhodami i riziky do výuky zahrnout. "Učitelům, kteří byli už dřív zvyklí se na hodiny připravovat s pomocí internetu a vzdělávat žáky podle aktuálních trendů, šetří nástroje AI spoustu času. Pak jsou tu ale učitelé, kteří nemají chuť ve výuce cokoli měnit a dokola čerpají z letitých materiálů. Ti pak musí počítat s tím, že například tradiční zadávání úkolů už studenti s pomocí AI dokážou vyřešit během chvilky a přínos takové domácí přípravy se rychle vytrácí," míní.

S jeho tvrzením souhlasí Gabriela Káninská Repková, projektová manažerka vzdělávací organizace JA Czech, která školám nabízí výukové programy přímo zaměřené na pochopení AI. Jejími školeními prošlo v roce 2024 přes 100 učitelů.

Dle jejích zkušeností je aktuálně implementace AI na středních školách náročná, a to hlavně kvůli rigidní struktuře školních vzdělávacích programů (ŠVP). Školy se prý snaží zařazovat nové přístupy, například prostřednictvím disponibilních hodin, ale stále jsou zde překážky. "Ty zahrnují hlavně časovou náročnost příprav, nedostatek finančních zdrojů a učitele, kteří se zdráhají učit AI kvůli své nízké ‚odbornosti‘. Těch je z našich zkušeností zhruba 50 procent. Tyto a podobné obavy se snažíme rozptýlit osvětou, interaktivními školeními, prostřednictvím e-learningu a sdílením zkušeností. Programy jako AI-ENTR4YOUTH poskytují pedagogům nejen teoretické znalosti, ale i praktické nástroje, které mohou využít při výuce," popisuje.

Někdy však není problém a neochota jen na straně učitelů. Mnozí pedagogové by ocenili, kdyby školy investovaly do placených verzí AI, kde by měli k dispozici mnohem více potřebných nástrojů. "V běžně dostupné verzi AI mi chybí rozšířený přístup k vizuálním nástrojům - ocenila bych možnost generovat obrázky nebo interaktivní prvky, které by výuku ještě více oživily. Také bych uvítala personalizované návrhy školení a vzdělávacích programů na míru učitelům, kteří AI ve výuce aktivně využívají," sdělila Kostková.

Inovace a pochopení rizik 

Umělá inteligence nemusí sloužit jen k rychlému vypracování domácího úkolu nebo opsání testu, ale může inspirovat a naučit spoustu nového.

"Věříme, že AI není jen nástrojem, ale i příležitostí, jak žákům ukázat, že inovace a kreativita jdou ruku v ruce s jejich vlastní budoucností. Generativní umělé inteligence už nyní pomáhají studentům při studiu jazyků, psaní esejí nebo řešení komplexních problémů, například v matematice. Studenti si zvykli klást AI dotazy na všemožná témata a dostávat srozumitelné odpovědi," vysvětlila Káninská Repková a dodala, že tím spíš je nutné ve školách klást důraz na schopnost kriticky myslet a zvyšovat povědomí o etice a technologiích, včetně pochopení rizik s AI spojených.

Podle nejnovějšího výzkumu Pedagogické fakulty Univerzity Palackého se na základních a středních školách s nástroji AI pravidelně setkává 26 procent žáků. Naopak více než čtvrtina o umělé inteligenci ve škole nikdy neslyšela.

"Umělá inteligence nabízí skvělé nástroje všem uživatelům technologií, ve školství je ale nutné hodně brzdit, kdy a jak je dětem povolit používat, aby z nich nevyrostli pouze komunikátoři s AI. Chceme-li, aby nám umělá inteligence sloužila dobře a generovala správné výsledky, je třeba se umět ptát, pokládat jasně formulované dotazy, a to bez základních vědomostí o jakékoli problematice dost dobře nejde. Je na učitelích, aby nalezli tu hranici, kdy žáci mohou ve vyučování s AI pracovat, objevovat, co dokáže, a kdy pedagog řekne ne, teď se potřebujeme látku naučit přesně s danými postupy, dostat ji do hlavy a teprve v následujícím kroku můžeme věc rozvíjet s umělou inteligencí," podotkl ředitel SSŠVT.

Odborníci chtějí studenty kultivovat

Obavy, že by kvůli umělé inteligenci mladá generace přestala logicky přemýšlet, odborníci nemají. Právě naopak. Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka Samsungu je toho názoru, že pro studenty jsou nové technologie přirozenou součástí života. Používají je, aby si spoustu věcí usnadnili, a nebojí se experimentovat.

"Když jsme letos vyhlásili téma 4. ročníku programu Solve for Tomorrow pro náctileté inovátory - AI: Cesta k udržitelnější budoucnosti?, ani jsme netušili, jak zajímavé nápady na projekty s environmentálním a sociálním přesahem se nám sejdou. A možná překvapivý je fakt, že většina z nich využívá AI jako nástroj k řešení problému. Nevidíme, že by studenti využili umělou inteligenci k vytvoření samotného nápadu nebo celé prezentace, bez jejich vlastního aktivního zapojení. Někteří uvádí, že jim AI pomohla s brainstormingem nebo generováním obrázků, ale nevidíme, že by AI v této fázi nadužívali nebo zneužívali," tvrdí s tím, že z toho usuzují, že studenti vnímají umělou inteligenci jako užitečný nástroj, a ne nutně jako něco, co nahradí lidstvo. "A to si myslím je důležité, odpovědný přístup k AI, který bychom chtěli kultivovat," uzavírá.