"Hrát pro krávy je jen pokračováním toho, co jsem během své sólové kariéry dělal vždycky. Snažil jsem se klasickou hudbu vytáhnout ven z koncertních síní," říká britský hudebník Jacob Shaw, který vede hudební školu v obci Stevns, asi hodinu jízdy od Kodaně.
Shaw byl dříve zvyklý koncertovat v širokém okolí. "Během korony to samozřejmě nešlo a my se rozhodli zkusit co možná nejlepší náhradu: začali jsme hrát pro zvířata," popisuje třicetiletý violoncellista. Loni na podzim tak přesvědčil jednoho hudbymilovného farmáře, aby mu dovolil hrát pro stádo jeho dobytka, napsala o tom agentura AFP.
"Když mi o tom řekl, tak mi to nepřipadalo nijak potrhlé, ale spíš vzrušující. Sám jsem na vlastní kůži pocítil, jak mě hudba uklidňuje, a myslel jsem si, že stejné by to mohlo být i u krav. A měl jsem pravdu," říká farmář Mogens Haugaard, jehož stádo se stalo novým Shawovým publikem.
Krávy si nejdříve v zimě zvykaly na hudbu tak, že jim muži pouštěli klasický repertoár do reproduktorů v chlévech. "Všem bylo hned jasné, že se jim to líbí, tak jsme pokračovali. Teď už si na to zvykly a výsledkem je, že se z nich stala klidná a zdravá zvířata," tvrdí hudebník. "Jsou klidnější a víc v pohodě, snadněji se s nimi pracuje," potvrzuje Haugaard.
Krávy dokonce do hudby pronikly tak hluboko, že už mají své oblíbené kusy. "Reagují odlišně na různé skladby. Hráli jsme jim třeba skladby, které byly trochu chytlavější a modernější, ale to se spoustě z nich nelíbilo, tak odešly," říká Shaw. "Podle mě mají nejraději hudbu, která se nejvíce podoba jejich vlastnímu hlasu, jejich bučení. To je vlastně dost podobné zvuku violoncella, a proto si ten nástroj nespíš tak oblíbily," dodává.
Shaw někdy hraje sám, někdy ho ale doprovázejí kolegové. Ti si pochvalují, že při hraní před výběhem opadá stres z publika. "Když dostanou příležitost zahrát kravám, tak se můžou úplně uvolnit a možná si hudbu i víc užijí," domnívá se britský hudebník.
