Neandertálci obývali Eurasii přibližně do 40 tisíc let před naším letopočtem a žili po boku lidského předka homo sapiens. Pak ale zmizeli.
"Je to poslední chvíle, kdy na Zemi žilo několik druhů lidí. Byl to hluboce záhadný moment, protože nechápeme, jak mohlo celé lidstvo, které existovalo od Španělska až po Sibiř, potom náhle vymřít," uvedl Ludovic Slimak, francouzský vědecký pracovník na univerzitě v Toulouse a spoluautor studie zveřejněné v časopise Cell Genomics.
Vzorek pojmenovaný Thorin - odkaz na Tolkienovu postavu - byl nalezen v roce 2015 v jeskyni Mandrin, která byla domovem střídajících se populací neandertálců a homo sapiens. Jde o vzácný nález. Tehdy šlo o prvního neandertálce objeveného ve Francii od roku 1978. V celé Eurasii je jich jen asi 40.
"Hned po objevu jsem poslal malý úlomek kosti, část stoličky, do Kodaně týmům, se kterými jsme pracovali na genetice. Deset let jsme se z toho snažili získat DNA, ať už zvířecí, nebo lidskou. Ale nikdy se nám to nepodařilo, protože jakmile kosti vytáhnete ze země, DNA velmi rychle mizí," říká Slimak.
Když pak ale přišly výsledky, vědci byli ohromeni. Podle archeologických analýz "bylo toto tělo staré 40 tisíc až 45 tisíc let, ale pro genetiky bylo staré 105 tisíc let. Jeden z obou týmů se musel splést", pokračoval.
Trvalo sedm let, než se tato otázka vyřešila. Izotopové analýzy ukázaly, že Thorin žil ve velmi chladném klimatu odpovídajícím době ledové, kterou zažili jen pozdní neandertálci. Jeho genom je tedy skutečně velmi starý.
"Je pozůstatkem prvních populací neandertálců v Evropě," uvedl v tiskové zprávě doprovázející studii populační genetik a hlavní autor Martin Sikora z Kodaňské univerzity. "Linie vedoucí k Thorinovi se oddělila od linie ostatních pozdních neandertálců přibližně před 105 tisíci lety," uvedl.
Poté tato linie strávila 50 tisíc let "bez jakékoliv genetické výměny s klasickými evropskými neandertálci", a to i s populacemi, které žily jen dva týdny chůze daleko, vysvětluje Slimak. Tato izolace byla pro jeho bratrance homo sapiens nepředstavitelná, zejména proto, že údolí Rhony bylo v té době jedním z hlavních migračních koridorů mezi severní Evropou a Středomořím.
"Archeologie nám už dlouho napovídá, že neandertálské populace žily na velmi malých územích, v okruhu několika desítek kilometrů kolem dané lokality," připomíná archeolog. Výzkumníci už podle něj také věděli, že neandertálci žili v malých skupinách, s čímž souvisely problémy s příbuzenstvím.
Naproti tomu homo sapiens žil na "území, která pokrývala desítky tisíc kilometrů čtverečních. Navíc distribuce předmětů, sociabilita a budování strukturovaných sociálních sítí jsou univerzálním rysem všech homo sapiens," řekl.
Tyto dvě populace "si nejsou vůbec podobné", dodává autor knihy Poslední neandertálec, podle něhož je právě toto "klíčem k pochopení" vymření neandertálců. "Protože jste izolováni po velmi dlouhou dobu a omezujete dostupnou genetickou variabilitu, což znamená, že máte menší schopnost přizpůsobit se klimatickým změnám a patogenům. A to vás omezuje také sociálně, protože se nekřížíte a nevyvíjíte jako populace," zdůrazňuje populační genetička z Kodaňské univerzity a spoluautorka studie Tharsika Vimalaová.
