Stalin, přezdívaný Koba, je zodpovědný vedle cílené likvidace sebemenší opozice i za přesuny nebo vyhánění různých etnik a národů v rámci Sovětského svazu. Tím chtěl zlomit odpor lidí, kteří cítili národní hrdost a se Sovětským svazem se nechtěli plně identifikovat. Jako příklad se uvádí cíleně vyvolaný hladomor na Ukrajině ve 30. letech. Hladomor na Ukrajině trval 17 měsíců, NKVD tam zabavovala rolníkům veškeré obilí a zabránila jim oblast opustit. Odhady obětí přesahují deset milionů lidí. Sovětský svaz přitom v té době potraviny vyvážel do zahraničí.

Hlavní těžiště Stalinovy politiky ve 30. letech spočívalo v urychlené industrializaci zaostalé země. To se mu přes obrovská utrpení obyvatel podařilo. Ohromné projekty těžkého průmyslu, jako byly třeba ocelárny nebo strojní podniky, vznikaly doslova na zelené louce a za užití nucené práce, běžně i vězňů z gulagů. Příkladem za všechny byl průmyslový komplex v Magnitogorsku, při jehož výstavbě zemřely tisíce lidí.

Podle historických dokumentů se Stalin maximálně urychlenou industrializací cíleně připravoval na válku už tehdy. Na vzniku a rozšíření druhé světové války měl svůj podíl, a to zejména paktem s Hitlerovým Německem proti Polsku a vyvoláním války s Finskem.

Měl však i zásluhu na vítězství Spojenců nad Německem a Japonskem. V důsledku úspěchů ve válce a Stalinovy poválečné politiky dosáhl Sovětský svaz územních zisků, mimo jiné odstoupením Podkarpatské Rusi Československem, a celkového rozšíření své sféry vlivu.