Washington/Praha - Američtí lékaři před padesáti lety zveřejnili první studii, která prokázala vliv kouření na vzniku rakoviny plic.
Čtyřsetstránkový dokument vyvolal v roce 1964 senzaci a odstartoval kampaň, která Spojené státy jako tabákovou velmoc změnila k nepoznání. Zatímco před 50 lety v USA kouřilo 42 % obyvatel, dnes jen 18 %. Spotřeba tabáku za tu dobu klesla o 70 %, napsala agentura AFP.
8 milionů zachráněných životů
V USA je tato zpráva spojována s rostoucím povědomím veřejnosti o negativním vlivu kouření na zdraví. Zveřejněná studie vypočítala, že nebýt opatření podniknutých po zveřejnění této zprávy, zemřelo by během uplynulých 50 let předčasně o osm milionů lidí víc.
I když je údaj osmi milionů zachráněných životů jen odhadem, podle hlavního autora studie profesora Theodora Holforda z Yaleovy univerzity jde i tak o "ohromující číslo". Podle něj má boj s kouřením i velký vliv na prodloužení průměrného věku Američanů.
Protikuřáckou kampaň proto dnes experti označují za nejúspěšnější program na ochranu veřejného zdraví v dějinách USA.
Varování, kampaně, sankce, žaloby
Lékařská studie z 11. ledna roku 1964 zmobilizovala americké veřejné míněni i vládu. Kongres hned v následujícím roce uložil tabákovým firmám, aby na obalech cigaret otiskly varování zdravotníků. Od roku 1967 měly rozhlasové a televizní stanice povinnost vysílat protikuřácké reklamy. Zákaz propagace tabákových výrobků v USA platí od roku 1971. Na veřejných místech úřady postupně zakazovaly kouření v 70. letech.
Od roku 2000 je zakázáno kouřit na všech domácích i zahraničních linkách amerických leteckých společností. Třicet amerických států a stovky měst a okresů zakázaly kouření v restauracích a barech.
Výrobci se zároveň stali terčem mnoha žalob. Nejznámější z nich byla kauza, v níž 40 amerických států žádalo kompenzaci nákladů na léčbu nemocí způsobených tabákem. Výsledkem byl kompromis z roku 1998, kdy tabákové firmy vyplatily kompenzaci 200 miliard dolarů (čtyři biliony korun v dnešním kurzu) a omezily reklamu směrovanou na mladou generaci.
Za kouření hrozil trest smrti či probodnutí dýmkou
Historie kouření a zákazů kouření je však mnohem delší a rozmanitější. Jak například upozorňuje doktor Zbyněk Mlčoch, spolupracovník I. interní kliniky Fakultní nemocnice Olomouc pro prevenci nemocí z kouření na webu Kuřákova plíce, tabák kouřili již Mayové v Mexiku okolo roku 500 před naším letopočtem.
Lidé odedávna tabák kouřili, žvýkali, šňupali, pojídali. Od 16. století se kouření tabáku v Evropě stalo společenským rituálem.
Jak rovněž Mlčoch upozorňuje, velmi staré jsou i všemožné zákazy kouření a sankce.
"Nový zvyk samozřejmě vyvolal i negativní odezvy a v mnoha zemích, jako kupříkladu ve Švýcarsku, Persii, Turecku či Rusku byly za užívání tabáku stanoveny kruté sankce až po trest smrti," uvádí lékař.
Připomíná například papeže Urbana VIII., jenž církvi vládl od roku 1623 do roku 1644. Ten vydal bulu, odsuzující tabák v jakékoli formě, a kuřáci prý byli vyloučeni z církve. Uvádí i kuriózní sankci z Turecka, kde se mělo kouření dýmky trestat propíchnutí nosu samotnou dýmkou.
Zpráva amerických lékařů z ledna 1964 pochopitelně také není první zmínkou o škodlivosti kouření, spíše první komplexní studií.
Jak upozorňuje doktor Mlčoch z Fakultní nemocnice Olomouc, lékaři již v 19. století upozorňovali na negativní projevy užívání tabáku například v oblasti zažívacího traktu, dávali ho také do souvislosti s demencí.
A jak vypadá situace v České republice?
Podle výzkumu Státního zdravotního ústavu z roku 2011 lze v České republice 24,2 % občanů označit za pravidelné kuřáky, kouřící v současné době nejméně jednu cigaretu denně. Dalších 4,9 % tvoří příležitostní kuřáci, kteří kouří méně než jednu cigaretu denně. Z toho vyplývá, že v Česku v roce 2011 kouřilo téměř 30 % občanů ve věku 15-64 let.
Česko: Počet kuřáků neklesá, lepší se aspoň zvyklosti
Státní zdravotní ústav rovněž zkoumal, zda za poslední roky nějak významně klesá počet kuřáků. Při analýze dat z období let 1997-2011 nedošel ke zrovna povzbudivým výsledkům. Za celých těchto čtrnáct let prý nedošlo k žádným výraznějším změnám. Mírné snížení podílu pravidelných kuřáků se pohybuje pouze na úrovni statistické chyby, takže nelze mluvit o žádném pozitivním trendu.
"Nebyl zatím zaznamenán ani trend, že by se více kuřáků než v minulých letech pokoušelo svého návyku zbavit. Znamená to, že úsilí společnosti o omezení kouření zatím nepřináší žádoucí výsledky a podíl kuřáků v populaci významně neklesá," konstatuje studie SZÚ.
Jisté pokroky tu však jsou. Například co se týče pasivních kuřáků. Ten, kdo o cigaretový dým nestojí a nechce si ničit zdraví, má mnohem větší šance než dříve, změnily se totiž zvyklosti. Lidé mnohem méně kouří na pracovištích či u sebe doma, různé zákazy a nařízení regulují kouření v restauracích a v dalších veřejných prostorách.
E-cigarety: Opravdu bezpečné kouření?
Trendem posledních let jsou rovněž elektronické cigarety (e-cigarety), tedy výrobky, které zahříváním tabákového extraktu uvolňují nikotin. Kuřákovu tělu tuto látku dodávají, aniž by do sebe dostával dehet a nejrůznější toxické chemické látky jako u běžných cigaret. Odpadá rovněž efekt pasivního kouření.
Lékaři však upozorňují i na možná rizika. Zatím totiž nevíme, co s tělem dělá dlouhodobé užívání e-cigaret. Těch je mnoho druhů, mnohé z nich jsou nekvalitní a kontrola zatím slabá.
Navíc existují studie tvrdící, že také e-cigarety obsahují rakovinotvorné látky. V srpnu 2013 to například uvedl francouzský časopis 60 millions de consommateurs, který se tradičně zaměřuje na ochranu spotřebitelů. U některých elektronických cigaret je podle časopisu množství některých jedovatých látek dokonce vyšší než u normální cigarety, nejspíš z důvodu příliš rychlého ohřevu.
E-cigareta v sobě skrývá ještě jedno "čertovo kopýtko". Kuřák v domnění, že je tento výrobek neškodný, kvůli ovocným příchutím snad i "zdravý", zvyšuje dávky a tělo tak do sebe dostává více nikotinu.
