Cleese zároveň zůstává zastáncem humoru bez cenzury, je alergický na "hyperkorektní dobu" a snahu uzavřít ironii do předem nalajnovaných mantinelů. Domnívá se například, že pokud má společnost dospět k rozhodnutí, co je takzvaně nežádoucí, musí o tom alespoň diskutovat. Část společnosti podle něj ale odmítá připustit samotnou diskusi, což je podle Cleese v rozporu s principy demokracie. (Na snímku přebírá cenu v Karlových Varech v roce 2004).
