Otec Artur je dominikánský mnich. Spolu s pěti bratřími se přihlásil a šli pomáhat do Domu s pečovatelskou službou v Bochni, kde se 54 lidí (včetně 17 zaměstnanců) nakazilo koronavirem. Dominikáni se přihlásili na výzvu bocheňského starosty a vystřídali řádové sestry, které tam pomáhaly před nimi. "Zpočátku jsem se bál, protože teprve na místě jsem se dozvěděl, že budeme pomáhat na oddělení pro lidi s chronickými duševními poruchami," říká otec Artur. "Ale po několika dnech jsme si s nimi vytvořili vztah, začali jsme je poznávat. Pro ně pandemie znamenala totální zásah do jejich životů - mnoho z nich nerozumělo tomu, proč jim najednou sebrali souseda nebo jim brání v aktivitách, které byly jinak pravidelnou denní rutinou. Pracovali jsme ve dvojicích, na tři směny po osmi hodinách. Speciální ochranné obleky nás chránily před nákazou, ale také znamenaly, že se osm hodin nemůžeme napít nebo jít na záchod. Na kombinézy jsme si psali fixem naše jména, protože za brýlemi a rouškami nás penzisté nebyli schopni poznat. Naše dobrovolná služba trvala dva týdny. Ale jsme připraveni na to, že můžeme být zase potřební." (Tarnobrzeg, 17. července 2020)