Práce šla od ruky, a to hlavně díky studentům z ČVUT a filozofické fakulty v Praze, kteří po přednáškách chodili do Celetné pomáhat. "Myslím si, že během těch necelých dvou měsíců se jich tu vystřídalo takových třicet. Nejhorší bylo to škrábání. Ale díky dobrovolníkům to šlo rychleji, než jsme doufali," říká Váchová. "Každý si svou část realizoval po svém, stěžejní bylo neseškrábat vše," dodává architekt. | Foto: Magdaléna Medková