"Roman Štětina ve svých dílech demonstruje vztah zvuku a vizuální složky, zvuk přitom hraje zásadní roli. Jeho tvorba nabízí fascinující intelektuální dialog různých médií jako je video, fotografie či instalace. V centru Štětinovy pozornosti se však nachází médium, které pomalu mizí ze současné kultury vnímání – totiž rádio. Cílem těchto historických návratů je zájem o změny v systému vnímání moderního člověka, kdy se důraz přesouvá od auditivní složky ke složce vizuální. Autor tak činí minimalistickým, dokumentárním stylem, který nám umožňuje porozumět tomu, co přesahuje a zároveň zůstává neviditelným (někdy pouze slyšitelným) kontextem utváření dnešního člověka," zdůvodnila nominaci porota.