Česko patří k zemím s nejvyšší spotřebou alkoholu na obyvatele. Průměrný Čech starší 15 let vypije za rok 14,4 litru čistého lihu.
I sklenička vína nebo půllitr piva denně přitom zvyšuje krevní tlak a riziko mozkové mrtvice. Nadměrné pití se podílí na vzniku nemocí slinivky břišní, jaterních poruch či cirhózy.
Česko ročně vydá až 59 miliard korun na následky spojené s pitím – spadá sem financování léčby závislosti a nemocí, trestné činy, dopravní nehody i snížená produktivita práce.
Rakoviny ústní dutiny26 %
Tuberkulózy20 %
Rakoviny prsu5 %
Zvýšení krevního tlaku7 %
Cirhózy jater48 %
Pankreatitidy26 %
Rakoviny tlustého
střeva a konečníku11 %
18 %Násilnického chování
18 %Spáchání sebevraždy
13 %Vzniku epilepsie
27 %Dopravních nehod
a zranění při nich
Zdroj: WHO
Zdroj: ČSÚ
Mladý zpěvák a kytarista Petr Harazin z kapely Nebe nastoupil na protialkoholní léčbu v květnu 2019. V péči odborníků opavské psychiatrické léčebny strávil tři měsíce.
“Na přelomu roků 2018 a 2019 bylo málo dní, kdy jsem nepil. A když jsem pil, tak bylo jen málo dní, kdy by se stalo, že bych si něco pamatoval,” vzpomíná muzikant a skladatel na jedno ze svých nejtěžších období v životě.
Kamarádi z kapely Nebe po jednom z mnoha incidentů svolali jeho rodinu, přítelkyni a vysvětlili mu, že by si přáli, aby podstoupil protialkoholní léčbu. “Řekl jsem si, že nebudu stát proti svým nejbližším lidem, ale vnitřně jsem s tím absolutně nesouhlasil. Nechtělo se mi tam. V tu chvíli mě úplně přestal bavit život.“
Neexistuje bezpečná dávka alkoholu, která neškodí zdraví. „Kolem ideální dávky alkoholu se vede dlouholetá diskuse, která se v současné době trochu vyhrotila směrem, že každá dávka alkoholu je zdraví škodlivá. S tím se ztotožňuji, alkohol má opravdu škodlivý účinek na buňky, zejména na ty v centrální nervové soustavě,“ říká Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví.
40 gramů alkoholu denně /
2 piva nebo 2 vína
20 gramů alkoholu denně /
1 pivo nebo 1 víno
40–60 gramů alkoholu denně /
3 piva nebo 3 vína
20–40 gramů alkoholu denně /
2 piva nebo 2 vína
60 a více gramů alkoholu denně /
4 a více piv nebo 4 vína a více
40 a více gramů alkoholu denně /
3 piva a více nebo 3 vína a více
Hranice mezi kontrolovaným pitím a závislostí bývá tenká. Jednoduchým testem (CAGE) si můžete ověřit, jak na tom s alkoholem jste.
„Pokud máte jednu pozitivní odpověď, měli byste uvažovat či se zamyslet sami nad sebou a svým pitím. Jakmile zaznamenáte dvě pozitivní odpovědi, měli byste vyhledat odborníka,“ radí psycholog Ladislav Csémy.
Video: Na alkohol mám chuť pořád
K omezení nadměrného pití v Česku každoročně přispívá akce Suchej únor. Lidé se do ní zapojují, aby strávili měsíc bez kapky alkoholu.
„Měsíc na suchu je dostatečně dlouhá doba, během které můžete prozkoušet svoji vůli, ochutnat střízlivost a přehodnotit svoje návyky,“ říká za organizátory Josef Petr.
„Účastníci si dále libují v tom, že měsíc bez alkoholu je příležitost hodit se do formy. Fyzicky i duševně. Bez chlastu má člověk často víc energie, lepší spánek i čas na svoje osobní projekty. V loňském roce se podle průzkumu ‚Sucháče‘ zúčastnilo kolem 500 tisíc lidí,“ dodává Petr.
Z průzkumu mezi registrovanými účastníky vychází, že 52 procent z nich pije ještě v květnu méně než před únorem. Dalších 12 procent během těch následujících měsíců pít vůbec nezačne.
Ano
Ne
Piju méně než předtím
Piju stejně jako předtím
Nepiju vůbec
Piju více než předtím
Zdroj: Suchej únor
Do loňského Suchého února se zapojila i 29letá rodačka z Prahy. A byla to pro ni tvrdá zkouška vůle. Pití má normálně pod kontrolou, ale přiznává, že pro pivo má zkrátka slabost.
„Dřív jsem pila skoro každý den. Přišlo mi normální přijít sama do hospody, sednout si na bar, dát si pivo a pokecat se štamgasty. Říkala jsem si, že jsem fungující alkoholik, zvládla jsem jít s mírnou kocovinou do práce,“ říká věčně rozesmátá zrzka, která pracuje v cestovní kanceláři a dříve třeba vymýšlela únikové hry nebo si vydělávala jako profesionální catsitter.
„Občas jsem to i přeháněla, nepamatovala jsem si, co jsem ten večer dělala, a byla jsem protivná a uječená, pohádala jsem se i s ochrankou v baru,“ vzpomíná na poslední roky, kdy kocoviny byly delší a bolestivější. Nejednou si pak položila otázku, jestli má alkohol opravdu pod takovou kontrolou, že by vydržela i pár týdnů nepít. „Zajímalo mě, jestli jsem na alkoholu závislá, jestli bez něj dokážu vydržet a fungovat.“
A protože se Lenka hned pro všechno nadchne a ráda zkouší nové věci, rozhodla se měsíc nepít a zapojila se do loňského Suchého února.
Pyramida konzumentů alkoholu naznačuje, že zhruba 28 procent dospělých konzumuje alkohol umírněně, nebo abstinuje, 53 procent dotázaných konzumuje alkohol s nižším rizikem. Zbytek populace, 18,6 procenta, se pohybuje za hranicí vysoce rizikového pití.
Problémoví konzumenti
Konzumenti s vysokým rizikem
Konzumenti s nižší rizikem
Abstinenti a umírnění konzumenti
Zdroj: SZÚ
První dny „suchého měsíce“ pro Lenku byly zajímavou změnou. Hůře se jí usínalo a musela i odmítat kamarády, kteří ji zvali na pivo. S nadsázkou řečeno se hospodám raději obloukem vyhýbala. „Až po týdnu jsem svolila, že půjdu a budu pít nealko. Neměla jsem problém tam s kamarády vydržet na čaji až do tří hodin ráno. Tam jsem si ale uvědomila, jak se lidi po alkoholu mění, jak se chovají a vypadají. Došlo mi, že bych si měla nastavit nějaké limity.“
Zleva zprava pak celý únor poslouchala, že je jako abstinentka praštěná. Někteří kamarádi s ní odmítali chodit ven, když nepila. V Česku je podle Lenky normální pít a abstinenty okolí vnímá jako exoty. „Celé mi to přijde postavené úplně na hlavu. Když člověk jede někam do ciziny, zjistí, že to tam je třeba úplně jinak,“ povzdechne si s tím, že uvolněný postoj k pití začíná leckdy už v dětském věku, kdy třeba rodiče dávají dětem k obědu „nevinně“ líznout pěny od piva, když mají mastné či těžké jídlo.
Hospody postupně nahradila třeba i návštěvami čajoven, kde se potkala se známými, kteří dávají přednost čaji před pivem.
Hodně jí pomohla i skupina na Facebooku, kde se lidé svěřovali s průběhem Suchého února a vzájemně se podporovali. „Za tu skupinu jsem byla strašně ráda, uvědomila jsem si díky ní, že v tom nejsem sama. Téměř nikdo z mých kamarádů Suchej únor nedržel nebo vydržel jen týden.“
Největší zkoušku zažila, když bojovala s virózou. „Často mi pomáhalo léčit se zázvorovým čajem se slivovicí, což jsem v únoru nemohla, a asi čtyři dny se to se mnou táhlo.“
Konzumace tvrdého alkoholu od metanolové krize v letech 2012 a 2013 každoročně mírně klesá. Každá z generací má také jiné oblíbené nápoje.
„Obecně u nás vedou hořkobylinné likéry napříč věkovými skupinami. Generace Y si však oproti starším stihla více oblíbit kategorii třtinového rumu a whiskey. Mezi nejmladší generací Z se pak výrazně vyšší oblibě těší ‚znovuobjevená‘ vodka a také tequila,“ říká Jan Staněk z agentury Ipsos.
Domácí oslava/party
Doma sám
V hospodě/restaurac/baru s kamarády
Klub/Diskotéka/Koncert
Zahrada, chata, výlet, dovolená
Piju samotné panáky bez ledu
Piju samotné panáky s ledem
Střídavě piju panáky a nealko
Piju míchané drinky - míchám panáky a nealko
Střídavě piju panáky a pivo
Střídavě piju panáky a víno
Denně
Několikrát za týden
Jednou týdně
Jednou za 2 týdny
Jednou za měsíc
Zdroj: IPSOS
První pivo po únorovém půstu si Lenka dala hned zkraje března a netají se tím, že chutnalo naprosto skvěle. „Jo, po takové době to bylo super,“ vypráví se smíchem a dodává, že ten večer jich vypila asi dalších pět a ráno se vzbudila s pekelnou kocovinou. „Řekla jsem si, že musím zpomalit. Únor mě posunul hodně v tom, že teď nechodím na pivo každý den, a když jdu, tak to nepřeháním. Důležité je udržet míru. Sklenička vína je třeba zdravá, ale lahev za večer už moc ne,“ říká.
Suchej únor ji zároveň i trochu zklamal. Od „nepití“ čekala, že ušetří peníze, ale paradoxně utratila ještě víc. „Když jdu do hospody, tak si dám pivo za 35 korun, nebo si dám třetinkovou kolu za 45 korun. Pivo je kolikrát levnější než voda. Přijde mi tohle celé špatně postavené,“ tvrdí. A dodává, že doufala, že se jí i zlepší pleť a trochu zhubne. „Ale to se nestalo,“ směje se.
Do letošního Sucháče se i tak znovu zapojí. „Určitě, jdu do toho. Pomohlo mi to, je to detox, kdy si játra trochu odpočinou,“ říká s tím, že se k ní připojí i jeden kamarád. „Ráda bych, aby nás šlo víc na limonádu místo piva. Nutit je do toho nemůžu,“ dodává Lenka.
Letos se do akce Suchej únor zapojila řada sportovců, influencerů i muzikantů. Zeptali jsme se jich, jaký vztah k alkoholu mají lidé v jejich okolí a jestli je pro ně osobně náročné vydržet celý měsíc nepít.
Lidé kolem mě postupně začínají chápat, že alkohol nepřináší nic dobrého a stále víc a víc mých kamarádů přestává pít.
Nepiju už tři roky a vůbec to není těžké. Naopak si ten stav totální kontroly a energie užívám.
Jsem profesionální sportovkyně, a tak alkohol příliš nevyhledávám, stejně tak i ostatní sportovci. Prostě musíme být ráno připraveni na trénink. Zato spolužáci ze školy jsou na tom přesně opačně a často pořádají různé večírky, kde je alkoholu požehnaně.
Piji pouze příležitostně. Raději preferuji džus nebo kolu. Alkohol mi prostě nechutná. Nadměrné pití alkoholu nám moc neprospívá. Je dobře, že u nás toto téma někdo otvírá a snaží se tak o prevenci, která je velmi důležitá. Proto jsem ráda, že se můžu do Sucháče zapojit.
V mém okolí si lidé alkohol dají rádi, alespoň tedy většina. Už se nějakou dobu nepohybuji mezi profesionálními sportovci. Hraji fotbal už jen na amatérské úrovni a pracuji. Poslední dobou se sice stýkám s jinými lidmi než za celou svou fotbalovou kariéru, ale i oni mají vztah k alkoholu obecně pozitivní.
Když si s přítelkyní jdeme někam posedět, nedělá mi problém si alkohol nedat a už víceméně rok a půl vůbec nepiju. Do Sucháče se zapojuji proto, abych ukázal, ze i bez alkoholu se dá žít. Člověk ušetří spousty peněz, které může investovat do daleko důležitějších věcí. A pokud to člověk s alkoholem přežene, tak mu to ničí zdraví a následující dny může vyškrtnout z kalendáře, jak mu je potom zle. Znám pár lidí, kterým alkohol zničil a ničí život a je potřeba poukázat na to, že to není dobrá věc.
Moje sociální skupina je velmi široká, takže se to dost různí, ale pozoruju u spousty lidí trend alkohol aspoň zkusit omezit. Za poslední roky se v mojí skupině objevilo více lidí, kteří nepijí, ale to jsou většinou jedinci, kteří mají opravdu s alkoholem problém.
Nepít pro mě nikdy nebylo nic těžkého, alkohol nebyla vyloženě moje droga, bez které bych nemohla žít. Tohle se spojilo s tím, že díky rychlému metabolismu je pro mě těžké se opít. Tudíž je to pro mě zbytečně drahá zábava a nakonec i to, kolik průserů jsem musela za svoje ožralý kámoše řešit. Když jsem dostala řidičák, bylo v podstatě jasné, že moje pití končí. Jsem ráda, že se o tom více mluví, protože tohle o mě není jenom o Suchém únoru, ale o celkové motivaci lidí k tomu, aby to zkoušeli jinak. Nikdo neříká, abyste přestali pít úplně, ale lít každý den mi nepřijde v pohodě.
Vláda od 1. ledna zvýšila spotřební daň z lihu, v případě půllitrové lahve 40procentního alkoholu stoupla cena z 57 korun na 64,50 koruny. Piva ani vína se zvýšení sazeb ale netýká, což podle odborníků není dobrý krok.
„Alkohol je stále alkohol a je jedno, jestli ho vypijete ve whisky nebo pivu. Záleží na dávce, a ne na tom, v čem ho vypijete,“ komentuje rozhodnutí Ladislav Csémy, podle kterého není úplně rozumné v zemi, kde 50 procent spotřeby alkoholu připadá na pivo, zdražit tvrdý alkohol a pivo ve výčepech zlevnit. „Nemá to logiku, protože vláda navíc ještě argumentuje tím, že to dělá pro zdraví populace. Jenže z toho, co vybere na spotřební dani, není jmenovitě na prevenci alokovaná žádná částka,“ dodává Csémy.
Zdroj: ČSÚ
Česko je rájem, co se týče dostupnosti alkoholu. V každém stánku s novinami nebo malém obchodě je pestrá nabídka pití od ochucených piv až po tvrdý alkohol v plastovém kelímku pro okamžitou spotřebu.
„V Česku se alkohol prodává všude s minimálním omezením času, místa a za relativně nízké ceny. Potom se nemůžeme divit, že máme tak vysokou spotřebu,“ tvrdí Ladislav Csémy. Vedle regulace je podle něj nutné lidi vzdělávat a informovat, aby pochopili, že omezení není prohibice, ale cesta, která jim pomůže ke zdravějšímu životu.
Alkohol je dostupnější i kvůli zvyšování výdělků. „Lidé berou o 40 až 50 procent více než před deseti lety, ale alkohol se o tolik nezdražil,“ poukazuje Tomáš Mlčoch, jeden z autorů studie, kterou pro Úřad vlády vypracoval Institut pro zdravotní ekonomiku iHeta.
Autor textů | Marek Pros |
---|---|
Video a produkce | Erika Šedivá, Jakub Zuzánek, Ivan Štibrányi |
Grafika a kódování | Jiří Kropáček |
Fotografové | Tomáš Vocelka a Jakub Plíhal |
Další zdroje fotek | Shutterstock |
Projekt vznikl ve spolupráci s akcí Suchej únor. |