Karl Otto Lagerfeldt se narodil v předválečném Hamburku švédskému otci a německé matce. Své dětství údajně strávil v Bavorsku, kde se jeho vzdělání věnovala francouzská vychovatelka.
Počátkem 50. let se s matkou přestěhoval do Paříže a rok nato přišel první úspěch. Za svůj návrh vlněného kabátu získal stáž u designéra Pierra Balmaina. Lagerfeld u něj zůstal tři roky a naučil se kreslit, stříhat, šít, vybírat materiály a doplňky. Poté přešel do salónu Jeana Patoua, kde už mohl sám navrhovat kolekce.
V 60. letech do Lagerfeldova života vstoupila značka Chloé a jeho přehlídky se vždy dvakrát ročně staly přední událostí módní branže. O několik desetiletí později proslavil modelku Claudii Schifferovou, která se stala jeho múzou.
Lagerfeld byl však poslední desetiletí především spjat se značkou Chanel, pro kterou začal pracovat v roce 1983. Značku oživil a pozvedl do módního nebe.
Podle francouzského listu PurePeople zemřel mistr módní branže v Americké nemocnici v Paříži. Příčina úmrtí zatím nebyla objasněna.
Lagerfeldův zdravotní stav byl už několik týdnů zdrojem znepokojivých spekulací. V druhé polovině ledna poprvé za dobu své kariéry šéfa Chanelu chyběl na módní přehlídce značky. Firma ale příznivce módního návrháře uklidňovala, že je pouze unavený.
Sledujte zásadní okamžiky kariéry Karla Lagerfelda:
Módní nymfoman
V módní branži se mu přezdívalo maniak, pro jeho ostrý jazyk a kritiku kohokoliv, kdo podle něj nebyl dostatečně trendy. Vloni například kritizoval německou kancléřku Angelu Merkelovou a pohrozil, že pokud bude pokračovat ve své vstřícné migrační politice, vzdá se německého občanství.
V rozhovoru s francouzským časopisem Le Point tehdy prohlásil, že Merkelovou "nesnáší", protože přijímáním uprchlíků umožnila vzestup protiimigrační a pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD). Ta je nyní ve Spolkovém sněmu třetí nejsilnější stranou. "Není možné opomíjet minulost Německa," řekl.
Nit suchou však nenechal ani na někdejším francouzském prezidentovi Françoisi Hollandovi, kterého označil za pitomce. O populární britské zpěvačce zase Adele řekl, že "je trochu moc tlustá".
Návrhář sám sebe kdysi označil za "módního nymfomana, co nikdy nemá orgasmus". Francouzský deník Le Figaro jej nazval "warholovskou, frankofilní, politicky nekorektní postavou", která z módy udělala světovou show.
Lagerfeld se ale nebál vystoupit také z kruhu haute couture a například v roce 2004 spolupracoval na kolekci s oblíbenou oděvní firmou H&M. Později přišel i s vlastní luxusní značkou Lagerfeld Gallery, která zaštiťuje celou řadu obchodních aktivit.
Arnault: Svět přišel o kreativního génia
Návrhář se v posledních letech objevoval na veřejnosti vždy pečlivě upraven, v černém obleku s bílou košilí, s velkými černými brýlemi a vlasy staženými v culíku. Jak sám přiznal, jeho styl byl vždy důsledně promyšlenou maskou. Přezdívalo se mu také Císař.
Lagerfeld ale nebyl jen módní ikonou, ale především umělcem. Všechny své modely vždy kreslil sám, věnoval se také focení a miloval literaturu.
Vedle oděvů a bot navrhoval také porcelán, brýle, parfémy, divadelní a filmové kostýmy (pro zpěvačku Kylie Minogue třeba připravil část oblečení na turné Showgirl) či bytové interiéry. Provozoval vlastní vydavatelský dům, vlastnil značku a také stále rozšiřoval svou sbírku vějířů. Nebyl však příznivcem mobilního telefonu, SMS zpráv a e-mailů.
Celebrity i postavy z módní branže začaly návrháři vzdávat hold. Mezi nimi například jedna z jeho oblíbenkyň - Vanessa Paradis.
Ředitel francouzské značky LVMH Bernard Arnault například napsal, že svět přišel o "kreativního génia, který pomohl vytvořit z Paříže hlavní město módy". "Móda a kultura ztratily velkou inspiraci," dodal Arnault.
Victoria Beckhamová napsala, že Karl Lagerfeld byl k ní vždy velmi milý a velkorysý. A Donatella Versace poznamenala, že se od něj vždycky učili.
Kromě práce, fotografování (nafotil například kampaň pro šampaňské Dom Pérignon), knih či Francie 18. století, byl Lagerfeldovou láskou i dobový nábytek. S jeho pořizováním začal po svém příchodu do Paříže. Do jeho sbírky patřily také nejrůznější textilie, plastiky a obrazy. V roce 2008 byl španělským deníkem El Mundo vyhlášen nejelegantnějším mužem světa.
