Česká Wikipedia byla spuštěna před patnácti lety. Vy sám jste začal přispívat v roce 2007. Jak vnímáte její vývoj?
Když jsem se v roce 2007 k Wikipedii připojil, měla už za sebou ty největší problémy - utváření struktury a spory o to, co kde bude. Teď už je podle mě dospělá a dále se rozvíjí. Má silné zázemí, silný tým lidí a více přispěvatelů, kteří se na rozvoji Wikipedie podílejí. Počet uživatelů se v čase hodně měnil, před čtyřmi lety se mluvilo o odlivu uživatelů, ale to teď naštěstí nehrozí. V roce 2008 byla založena neziskovka, dobrovolnický spolek Wikimedia, který se snaží pomáhat přispěvatelům na české Wikipedii. Nemá ale žádný vliv na obsah, je pouze podporou. Potřebovali jsme totiž právní záštitu pro granty a další aktivity.
V roce 2014 zde bylo zhruba 300 tisíc článků. Kolik jich čítá dnes?
Existuje hodně stránek, které nenesou encyklopedický obsah, diskuse či přesměrování z různých variant názvu, například Wien na Vídeň, pokud počítáme pouze encyklopedické články, tak v této minutě (v úterý po poledni) má momentálně 379 535 článků. Každý den přibývá 70 až 100 nových článků.
Na Wikipedii se dá najít téměř všechno, od matematického vzorce přes životopisy osobností, historii zemí po lékařské diagnózy. Máte přehled o tom, jaká hesla v této české verzi encyklopedie jsou tematicky nejvíce zastoupena?
Máme kategorie, na základě kterých se dá odhadnout, kterých hesel je nejvíce, 24 procent všech článků tvoří kategorii Lidé. Následují celky Společnost, Historie, Kultura, Umění, Sport, Věda a Geografie. Na Wikipedii přispívá každý tím, co jej baví. Lidé tedy hodně píší například o obcích či městech, kde žijí, či oblíbených seriálech. Naopak například o zahraničních městech je občas lepší zabrouzdat na cizojazyčnou verzi Wikipedie či na Wikipedii anglickou.
Snažíme se povzbuzovat k editaci lidi z různých zájmových skupin. Víme třeba, že je málo článků o lékařství. Takže děláme editační workshopy nebo soutěže na téma článků o lékařství. Ale lidé z určitých oblastí můžou mít méně času na editování než lidé z jiných oblastí.
Odráží se aktuální dění ve světě nějakým způsobem na struktuře hesel?
Wikipedie je jeden z nejlepší zdrojů informací o aktuálních věcech typu narození, úmrtí, výsledky voleb nebo třeba teroristické útoky. Wikipedia často informuje rychleji než tradiční média, protože mezi editory jsou lidé, kteří čtou zahraniční média. A zahraniční média jsou často o kousek rychlejší než ta naše. Ukázaly to třeba teroristické útoky v Londýně, nebo když shořela část Průmyslového paláce na Výstavišti Holešovice. Zjistili jsme, že o něm neexistuje článek a bylo potřeba vytvořit jej co nejrychleji. Tak se na chatu propojilo více lidí, domluvilo se, že každý přidá dvě věty, a článek byl na světě. Wikipedisté si velmi rádi povídají mezi sebou. Existuje spousta diskusních stránek, kde řeší nějaký problém.
Internetovou otevřenou encyklopedii může editovat v jakoukoliv chvíli každý. Kdo je typickým wikipedistou?
Rozlišujeme více druhů přispěvatelů. Nejméně vypovídající je počet registrovaných uživatelů, těch je 369 tisíc. Jedná se o uživatele, kteří prošli registračním procesem a někdy během patnácti let udělali žádnou, jednu, nebo i několik desítek tisíc editací. Pak jsou aktivní uživatelé, kteří v posledních třiceti dnech provedli nějakou editaci, těch je 2167. Nejdůležitější jsou pro nás velmi aktivní uživatelé, tedy ti, kteří udělali více než sto editací a článků nebo se jejich opravám aktivně věnují. A takových uživatelů máme kolem 150.
Typickým stereotypním přispěvatelem je muž, od nějakých 20-30 let, většinou s vysokoškolským vzděláním a nějakým pozitivním vztahem k technice. Ale přispívají i starší lidi, napříč vzděláním. Spolek Wikimedia se snaží přispět k tomu, aby se zapojily všechny skupiny. Například jeden z našich vlajkových projektů Senioři píší Wikipedii se zaměřuje na vzdělávání počítačově gramotných seniorů a jejich vzdělávání, jak do encyklopedie přispívat. Pořádáme kurzy po celé republice a prošlo jimi zhruba 250 seniorů, často jsou to studenti univerzit třetího věku. Kolem 20 procent z nich dále edituje, což je pro nás nejdůležitější.
Pokud se pro editaci Wikipedie nadchnou, najdou si na ni čas. Říká se, že senioři mají spoustu času, ale během kurzu jsme zjistili, že to tak není. Naopak mají méně času než třeba studenti. Ze studentů se udrží méně než čtyři procenta. Pro studenta je to často součást školní práce, protože na spoustě fakult se v rámci předmětů dá přispívat na Wikipedii.
Akademická sféra se k Wikipedii stavěla dříve poněkud vlažně, takže její vztah k encyklopedii se změnil?
Prostřednictvím kurzů a spolupráce s akademickou sférou se snažíme ukázat, že psaní článků na Wikipedii prospívá oběma stranám. Většina studentských prací totiž končí v šuplíku, kdežto pokud napíše student na Wikipedii článek, může sledovat, kolik jej navštívilo lidí a jak jej další editoři rozšiřují a vylepšují. Navíc na ní funguje také systém poděkování, lidi děkují za to, že rozšířili článek, a studenti tak vidí dopad svojí práce. Dobrým příkladem je Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, kde běží kurz Ochrana životního prostředí o chráněných krajinných území. Každý student si vybere jedno chráněné území, napíše o něm článek a jede ho vyfotit. Takže z hesla o třech větách se postupně stane kompletní článek.
V současné době jsou velmi diskutovaným tématem dezinformace a problematika jejich šíření. Jak se s dezinformacemi vyrovnává česká Wikipedia. Řešíte tyto případné falešné informace?
Z pozice spolku nemáme žádnou moc přijít a říct - Tohle smaž, tohle zůstane. Tohle řeší komunita správců Wikipedie, ale ani oni nemají žádnou supermoc. Editace je výsledkem komunity, správce je spíše technická funkce, která jí pomáhá. Na Wikipedii ale neexistuje nikdo, kdo by řekl - Tohle odstraň.
Obecně by měl článek vždycky čerpat z důvěryhodných zdrojů. Ale mám zkušenost, že čím je článek kontroverznější, tím více se o něm diskutuje a vybrušuje se. Tím pádem platí, že u kontroverznějších témat jsou články lepší. Navíc se dá zadat požadavek na doplnění zdroje. Extrémně opatrní jsme třeba u článků o žijících osobách. Existuje speciální pravidlo, že zejména negativní informace musí být pečlivě odzdrojovány, aby se o nějaké osobě neobjevily chybné informace, např. zda byl či nebyl agentem StB.
Je zajímavé, jak se některé státní instituce snaží Wikipedii ovlivňovat. O pár let zpátky naběhla policie ve Francii na správce Wikipedie a řekli, že musí smazat nějaký článek. Článek zmizel, ale během několika minut byl obnoven, protože ke smazání nebyl žádný důvod. Jednalo se o informace o v podstatě nevýznamné vojenské radiostanici v Pierre-sur-Haute. Jakmile se ale komunita dozvěděla, že někdo chtěl něco smazat, všichni editoři se zapojili a původně pouze francouzský článek se během několika hodin přeložil do více než třiceti jazyků. Na některých Wikipediích, včetně té české, byl na hlavní straně jako gesto toho, že Wikipedii není možné cenzurovat.
Před lety se třeba na anglické Wikipedii objevil článek o válce, která nikdy neproběhla. Váš kolega Vojtěch Dostál také v jednom z dřívějších rozhovorů uvedl příklad článku o neexistující republice Tydlistán nebo Tvarohometrické funkci. Můžete vůbec s falešnými články nějak bojovat?
Na brněnské Masarykově univerzitě se problému věnovali a vymysleli algoritmus, který je schopen takovéto články hledat a dávat je k ověření. Základ vychází z toho, že na Wikipedii je každý článek propojen spoustou prolinků. Na články o neexistujících věcech většinou žádné odkazy nejsou, protože nelze odkázat na něco neexistujícího.
Turecké úřady minulý týden encyklopedii zablokovaly s odvoláním se na zákon o cenzuře stránek představující hrozbu pro národní bezpečnost. Mohlo by se to stát v České republice?
Zablokovat Wikipedii je dost složité. Při cenzuře Wikipedie v některých zemích je ale doporučeno připojit se pomocí tunelového připojení VPN. Například v Rusku se snažili Wikipedii zablokovat, ale nepovedlo se jim to, protože technické možnosti to nedovolily. Takže je na černé listině, ale není zablokována, protože leží na serverech, které jsou v zemích jako USA, Velká Británie a Japonsko.
