"Podle našich zjištění k tomuto rozdílu mezi plánem a realitou dochází i u samotného časování narození prvního potomka, a to hlavně u mladších generací," uvedla Jitka Slabá ze SYRI. "Skutečnost, že současné ženy mají děti výrazně později než starší generace, je přitom zapříčiněna dvěma faktory. Ženy podstatně později narození prvního potomka plánují a velmi často pak ten svůj plán nezvládnou naplnit, a odkládají rodičovství už proti své vůli," doplnila.
Z celkového výzkumného vzorku 1041 žen jich pouze 14 procent uvedlo, že se jejich první dítě narodilo dříve, než plánovaly. Celkem 43 procent žen uvedlo, že se jejich první dítě narodilo podle plánu, a 41 procent dotázaných řeklo, že se první dítě narodilo později.
Podíl žen, které měly první dítě později, než plánovaly, se napříč generacemi liší. "Zatímco u žen narozených v letech 1966 až 1970 uvedlo pouze 27 procent žen, že se jejich první dítě narodilo později, než plánovaly, tak u nejmladší sledované generace žen narozených v letech 1983 až 1990 to bylo již 55 procent," uvedla Slabá.
Rozdíl mezi plánem a skutečným věkem při narození prvního dítěte byl u starší generace dva roky, u dvou skupin žen narozených v 70. letech minulého století už byl pět let. K nechtěnému odkladu narození dětí přispívají podle výzkumníků nejvíce faktory související s partnerským životem a zdravotním stavem.
"Studijní a kariérní ambice se velmi pravděpodobně podílí na posunu plánovaného věku a zde je určitě prostor, jak by bylo možné ženám tento přechod do rodičovství usnadnit, ať už větší podporou pro kombinaci vysokoškolského studia a rodičovství, nebo stabilní a dostupnou nabídkou služeb umožňující realizaci v zaměstnání v kombinaci s péčí o děti," doplnila Jitka Slabá.
