"Nastala éra prostorových počítačů," řekl v minulém roce při prvním představení zařízení Apple Vision Pro generální ředitel společnosti Tim Cook, podle kterého je Vision Pro nejpokročilejším zařízením spotřební elektroniky, jaké kdy bylo vytvořeno. Společnost tehdy popsala chytré brýle jako "revoluční prostorový počítač", který má změnit způsob, jakým lidé pracují, spolupracují a navazují kontakty. První reakce uživatelů jsou ale vesměs vlažné.
Apple začal své brýle prodávat nejprve na americkém trhu. Za prvních deset dní společnost prodala zhruba 200 tisíc brýlí, přičemž odhadovala, že se jí povede udat kolem 160 tisíc kusů. "Takže co chtěli prodat, to prodali," vypráví během prezentace pražského studia Yord expert na virtuální realitu David Mařák. Zařízení vychází na 3499 dolarů, v přepočtu na koruny tak zájemce zaplatí více než 80 tisíc.
V průběhu února spustil Apple předobjednávky a zařízení se k prvním zákazníkům dostalo na přelomu března. Není jisté, kdy se technologická vymoženost dostane i ke zbytku světa, mnoho nadšenců si tak jezdí své zařízení vyzvednout až do USA. Odtud svůj kousek získal i start-up Yord.
Podle spoluzakladatele a technického ředitele studia Mařáka mají brýle od Applu zatím nejblíže k tomu, aby s virtualizovanou realitou pronikly do mainstreamové společnosti. A to navzdory tomu, že jsou na trhu dostupnější i mnohem levnější varianty. Například zařízení Meta Quest 3, které je podle vývojářů jedním z hlavních konkurentů Applu na poli virtuální reality, stojí asi 16 tisíc korun. "Ostatní výrobci se ale uživatelsky zaměřují spíše na hráče a zábavu, zatímco Apple míří více na běžné uživatele a práci," vysvětluje.
Navzdory tomu brýle nabízí i hry, jde ale převážně o oddechové tituly. "Upřímně, zapotit se v těchto brýlích by asi nikdo nechtěl," říká Mařák. Kromě toho, že brýle nejsou průdyšné a vydrží bez přímého připojení k síti kolem dvou hodin, komfort při jejich nošení výrazně snižuje i jeho poměrně vysoká váha. Zařízení má kolem 600 gramů, v porovnání s konkurencí jde však jen o malý rozdíl.
Brýle umožňují "cestovat v čase"
Aby Apple Vision Pro mohl efektivně a přesně sledovat uživatele a jeho okolí, je vybavený dvanácti kamerami, šesti mikrofony a pěti senzory. V konstrukci má také hned dva čipy, které brýlím umožňují všechny procesy zpracovávat v reálném čase. Rozdíl mezi tím, co při používání Apple Vision uživatel udělá a za jakou dobu zařízení zareaguje, má dosahovat maximálně dvanácti milisekund.
Rychlost má nejen vtáhnout do virtuální reality, ale také zabránit případné nevolnosti, která není při používání zařízeních tohoto typu ničím neobvyklým. "Přiznávám, že se mi udělalo trochu nevolno, když jsem pomocí brýlí něco natočil a následně si to na stejném místě o pár vteřin později pustil," připouští manažer studia Yord Stanislav Štěpánek.
Právě snímky a záznamy jsou jedním z prvků, na který Apple Vision Pro láká. Brýle totiž disponují kamerou, která umožňuje pořizování prostorových videí a fotografií.
Prohlížení snímků v galerii působí, jako by měl uživatel k dispozici nástroj, který mu umožňuje vracet se zpátky v čase. Jde o fascinující, ale i vcelku strašidelnou funkci. Zvlášť když si během zbrklého klikání v galerii uživatel ve vypůjčeném headsetu omylem otevře portrét cizího člověka v životní velikosti.
Aby zážitek z používání Apple Vision Pro nic nerušilo, brýle jsou vybavené světelným těsněním. To je ke konstrukci připevněné nepříliš silným magnetem, za který nesmí při nasazování nebo sundávání uživatel zařízení chytit. Mohlo by se totiž stát, že mu astronomicky drahé brýle vyklouznou z rukou a spadnou na zem. V lepším případě doma na koberec, v horším při procházce venku na chodník.
Vision Pro má lepší uživatelské rozhraní, kvalitnější obraz, více aplikací a vyšší výpočetní výkon než ostatní náhlavní soupravy. Aby však náročné technologické zařízení fungovalo, musí být připojeno k externí baterii, která vydrží pouze dvě hodiny. "Déle než hodinu a půl by je však málokdo vydržel mít na hlavě," říká Mařák.
Vývojář z IKEMU doufal ve víc
Kvalitní brýle schopné promítat virtuální realitu mohou způsobit revoluci v řadě odvětví. Ve zdravotnictví odborníci zkoumají zajímavé způsoby, jak mohou pomoci pacientům a poskytovatelům zdravotní péče dosáhnout lepších léčebných postupů a výsledků, včetně chirurgie, fyzické i kognitivní rehabilitace, duševního zdraví, ale i léčby bolesti.
Specialista virtuální reality z Institutu klinické a experimentální medicíny David Sibřina je však v případě Apple Vision Pro kritický. První verze zařízení, od nějž měli vývojáři velká očekávání, je podle něj pro medicínské prostředí zatím nepraktická. "Přiznávám, zpočátku jsem byl dost zklamaný. Nepochybuji, že jde o kvalitní zařízení, ale vzhledem k tak vysoké ceně jsem očekával, že půjde spíše o nástroj, který pomůže profesionálům v práci. Jde ovšem spíše o brýle pro běžného uživatele," vysvětluje s tím, že institut navzdory skepsi několik modelů Apple Pro Vision zakoupí.
Pražský IKEM je jedním z mála nemocničních zařízení na světě, v němž virtuální realita zasahuje do lékařské praxe jinak než jen ve formě tréninku studentů. Chirurgové v Krči pomocí chytrých brýlí už dva roky plánují specifické zákroky na konkrétních modelech pro každého pacienta. "Připravovali jsme například transplantaci jater i resekci nádorů. K dnešnímu dni jsme virtuální realitu využili už u více než tří set případů," vypráví Sibřina.
Momentálně institut disponuje asi šedesáti kusy různých typů virtuálních brýlí. Nejlépe se podle Sibřiny dají k medicínským účelům využít brýle od společnosti Meta Quest 3. "Dají se snadno sehnat, navíc k tomu, aby fungovaly, nepotřebují počítač. Když doktor ví, že přijde pacient na transplantaci, může si odkudkoli zažádat o trojrozměrná pacientská data a prohlédnout si je," popisuje. Lékaři mohou dokonce informace o pacientovi procházet společně na dálku pomocí videohovorů.
