Vědci z České zemědělské univerzity v Praze a z německé University Duisburg-Essen testovali 25 psů, 14 různých plemen v 31 lokalitách České republiky a Německa. Testování probíhalo v různých podmínkách po dobu několika měsíců. Psi volili mezi dvěma identickými miskami se stejnou potravou, které byly umístěny nalevo a napravo od psa a byly otáčeny tak, aby jejich umístění postupně vystřídalo všechny světové strany.
Psi si z dvojice misek spontánně vybrali vždy jednu z nich. Někteří psi se při experimentu projevili jako pravostranní, někteří jako levostranní, ale většina z nich se projevila jako ambilaterální, tedy nepreferující levou ani pravou stranu.
Překvapivým objevem byl tzv. "tah na sever". Malá a střední plemena, feny a starší jedinci při výběru ze dvou misek umístěných severním a východním směrem upřednostňovali "severní" misku, bez ohledu na to, zda byli "praváci" nebo "leváci". Naopak mladí jedinci a psi (samci) upřednostňovali výběr misek dle své laterality bez ohledu na umístění misek dle světových stran.
"Nenáhodnost tohoto psího chování významně zapadá do "magnetického" smyslu zvířat, který vědci po celém světě popisují jako magnetosenzitivitu, nebo magnetorecepci," říká členka řešitelského týmu Jana Adámková.
Lateralita je nenáhodná a předvídatelná schopnost živočichů upřednostňovat při různých činnostech levou či pravou stranu těla (obdoba "leváctví - praváctví" u člověka). U lidí je intenzivně studována a popsána, rozšířeným jevem je pravděpodobně také u zvířat. Například u psů existuje řada experimentů, při kterých jsou psi úspěšně testováni na schopnost motorické laterality, tedy použití levé či pravé tlapky při testovaných činnostech.
Bez povšimnutí vědců však nezůstává ani předpokládaná schopnost zvířat vnímat magnetického pole Země, takzvaná magnetorecepce. Česko-německý výzkum ukázal, že se zřejmě nejedná o slepou uličku.
Veterinářka líčí, jak to chodí v psích množírnách: