Cévní mozková příhoda (CMP), lidově zvaná mrtvice, je celosvětově druhou nejčastější příčinou úmrtí. Ročně postihne až 17 milionů lidí, třetina z nich na toto onemocnění zemře. V České republice mrtvici ročně prodělá 42 tisíc lidí, 12 tisíc pak jejím následkům podlehne.
České naděje
V seriálu online deníku Aktuálně.cz "České naděje" vás seznamujeme s mladými nadějemi české vědy, kultury i české společnosti. Jsou mladí, ale již slaví mezinárodní úspěchy, vedou vlastní výzkumy, vynikají v umělecké oblasti, popřípadě jsou obětaví dobrovolníci či probouzí občanskou společnost.
Ačkoliv současná medicína disponuje velmi efektivní léčbou, problém je, že musí být podána včas.
Mladý lékař a výzkumník z týmu Stroke Mezinárodního centra klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) Ondřej Volný se v rámci výzkumu zaměřil na moderní metody zobrazení mozku u pacientů, kteří utrpěli uzávěr mozkové tepny čili akutní cévní mozkovou příhodu.
Zabýval se také moderními možnostmi intervenční léčby spočívající v odstranění uzávěru z mozkové tepny pomocí speciálních katétrů.
"Zaměřili jsme se na přínos nové metody, tzv. multifázické CT angiografie, která zobrazuje cévy vedoucí do mozku. Chtěli jsme zjistit, zda je přesnější v odhalení uzávěrů mozkových tepen. To jsme testovali u lékařů, neurologů i radiologů různé úrovně zkušeností," říká Ondřej Volný.
V polovině listopadu mu byla v Záhřebu slavnostně předána prestižní cena Danubius Young Scientist Award.
"Výsledky ukázaly, že pomocí této metody zobrazení jsou i mladší lékaři s nižší úrovní zkušeností schopni lépe odhalit uzávěr mozkové tepny a tím je zpřesněna diagnostika," konstatuje spokojeně mladý brněnský vědec.
Ondřej Volný pochází z Ostravy, kde vystudoval Gymnázium Františka Hajdy. Absolvoval Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, působil jako vědecký výzkumník na University of Calgary. Pracoval jako odborný asistent na Anatomickém ústavu Masarykovy univerzity. V prosinci 2016 obhájil disertační práci na téma "Neurozobrazování u pacientů s cévní mozkovou příhodou". Již tehdy oponenti disertace ve svých posudcích vyzdvihovali, že autorova nová zjištění jsou využitelná v běžné klinické praxi.
