Jan Dušek se ve svých šestatřiceti letech rozhodl stejně jako řada lidí před ním absolvovat pouť do španělského Santiaga de Compostela. Jelikož trpí progresivní formou roztroušené sklerózy, absolvuje putování na invalidním vozíku.
Jeho cílem je ukázat lidem, že na kolečkovém křesle život nekončí a i v těžké životní situaci je možné splnit si své sny a cíle. "Přišlo to ke mně z ničeho nic. Cítil jsem potřebu ne dělat něco s vozíkem, protože s tím neudělám nic, ale upozornit na to, že roztroušená skleróza má takovéto důsledky," popsal pro Aktuálně.cz.
Přípravy na 600 kilometrů dlouhou trasu ze severošpanělského města Logroño až k hrobu svatého Jakuba v Santiagu trvaly rok. Na pouť se vydává společně se svým devítiletým synem Jendou, cestovatelem Petrem Hirschem a dvěma členy filmového štábu. Z cesty by totiž měl vzniknout celovečerní dokument Camino na kolečkách.
"Minulý rok v červnu pronesl Honza pro mě památnou větu, řekl: 'Péťo, já bych se rád podíval do Santiaga. A já osobně mám rád výzvy a překážky, které se dají překonávat. Bylo to spontánní," popsal Hirsch, jenž absolvoval pouť do Santiaga de Compostela již dvakrát.
Motivovat ostatní k překonání sebe samých
Jendu bere Dušek na cestu proto, že syna otcův plán zaujal a do Španělska se chtěl vypravit také.
Režisérka připravovaného dokumentu Eva Toulová, tvrdí, že film by měl motivovat ostatní k překonání sebe samých. "Naší snahou je zprostředkovat co nejširší veřejnosti slasti a strasti takového putování a v neposlední řadě informovat a rozšiřovat povědomí o roztroušené skleróze, kterou má v Česku diagnostikováno více než dvacet tisíc pacientů," dodal k tomu Dušek.
Podle něj lidé o nemoci mnoho nevědí a diagnózu si často spojují se zapomínáním. "Ale nemá to co do činění se zapomínáním. Jsem sám v sobě vězněn proti své vůli, zároveň jsem sám sobě věznitelem," uvedl Dušek. O své nemoci se dozvěděl v roce 2003. Během vyšetření mu tehdy zjistili šedesát skvrn na mozku.
Dnes je na invalidním vozíku a často má také problémy s prsty na rukou. "Roztroušená skleróza napadá i ruce, z čehož vyplývá, že mi dělá problém i čištění zubů nebo kompletní ranní hygiena. Dělá mi problém udržet příbor, najíst se příborem. Pakliže mám pokrm, tak používám vidličku nebo lžíci a během jídla ji několikrát přebírám z pravé ruky do levé a obráceně," popsal.
Chci poznat sám sebe
Přesto se snaží na cestu fyzicky připravovat každý den. Díky madlu, které má umístěno na dveřích, může zkoušet dřepy a pomocí gumy se protahuje. Předtím, než mu nemoc diagnostikovali, chodil s krosnou po Šumavě. A na větší zahraniční cestě byl naposledy před dvěma lety v Turecku.
Pputování španělskou krajinou se tedy příliš neobává. "Bojím se hlavně toho, že budu muset jít na záchod. Jinak nevím, čeho se bát," sdělil. A dodal, že na cestě chce poznat především sám sebe.
O tom, že dojet do Santiaga de Compostela na vozíku lze, svědčí podle Hirsche i zkušenost vozíčkářky Laďky Blažkové, která na poutní místo dojela v roce 2014 se dvěma kamarádkami. "Mně stačí povědomí, že to jde. Četl jsem ve statistikách, že ročně dojede do Santiaga na vozíku třeba 90 až 100 poutníků," řekl Aktuálně.cz Hirsch.
Ačkoliv si pouť nemaluje růžově, myslí si, že větší výzva to bude spíše po stránce mezilidské než fyzické. Hirsch počítá i s tím, že Duška budou muset občas přenést.
Přespávat budou stejně jako ostatní poutníci v hostelech zvaných albergue. Svatojakubská cesta se podle Hirsche stala turistickou atrakcí, a tak jsou zvláště ve Španělsku na cestovatele připraveni. "Primárně ubytovávají lidi na vozíku, pak pěší, na kole nebo na koni. Kdybyste přijeli autem nebo autobusem, tak by vás vůbec neměli ubytovat," popsal zkušený dobrodruh.
Výprava vyrazí na cestu ve středu 10. května a počítá, že by do cíle měla dorazit 13. června.
