Studie, kterou vypracovali vědci americké Středozápadní univerzitní školy vzdělávání a sociologie společně s kolegy z Norské ekonomické vysoké školy (NHH), se zaměřila na 728 842 lidí včetně 13 800 dvojčat, narozených v Norsku v letech 1967 až 1978, a na záznamy z následujících 30 let o jejich rodinách, vzdělání a zaměstnání.

Z bádání vyplynulo, že dívky, jež se narodily s bratrem jako dvojčata, si během dalšího života vedly podstatně hůř (jak akademicky, tak sociálně) než dívky, jejichž dvojčetem byla dívka. Vědci předpokládají, že příčinou je vystavení plodu působení testosteronu.

Podle nashromážděných výsledků bylo u žen s bratrem-dvojčetem o 15,2 procenta méně pravděpodobné, že dostudují střední školu, a o 3,9 procenta méně časté vystudování vysoké školy. Pravděpodobnost, že se vdají, byla nižší o 11,7 procenta a vykazovaly o 5,8 procenta nižší plodnost. Jejich příjmy byly o 8,6 procenta nižší.

Podle vědců se tento rozdíl dá vysvětlit spíše biologickými faktory než společenským dopadem vyrůstání s mužským sourozencem-dvojčetem, protože výsledky analýzy se týkaly i dívek-dvojčat, jejichž bratr zemřel krátce po porodu.

"Nesnažíme se dokázat, že ženy vystavené prenatálnímu testosteronu jsou více 'mužské'," řekl spoluautor studie David Figlio, děkan Severozápadní školy. "Ale naše zjištění odpovídají myšlence, že pasivní vystavení prenatálnímu testosteronu mění vzdělání žen, jejich roli na pracovním trhu a plodnost," dodal.

Během citlivého vývojového období v děloze pomáhají steroidy produkované vaječníky a varlaty - včetně testosteronu - vytvářet biologické rozdíly mezi muži a ženami.