Českou krajinu obohatil mobilními sochami. Výstava připomíná tvůrce kyvadla na Letné

ČTK Kultura ČTK, Kultura
19. 2. 2024 19:34
Již nežijícího sochaře a šperkaře Vratislava Karla Nováka, který proslul metronomem na pražské Letné, připomíná nová výstava v kutnohorské Galerii Středočeského kraje. Předznamenalo ji umístění jiného autorova ocelového kinetického objektu na místo bývalé barokní vápenky za jezuitskou kolejí.

Monumentální dílo nazvané Planety - Kruhy vzniklo podle návrhu z roku 1996 a reflektuje zákony pohybu planet, jak je formuloval německý astronom Johannes Kepler. Podle autorovy explikace se v této práci hmota dvou prstenců valí po hraně ocelové desky jako ve stavu beztíže. "V plastice jsou zakódovány i fyzikální jevy setrvačnosti a tření, které v astronomii řešil Isaac Newton. Je tam zašifrována také věta syrakuského matematika a fyzika Archiméda," uvedl Novák.

Realizace se však nedočkal. Kinetická socha, kterou nyní mohou spatřit návštěvníci Kutné Hory, byla dokončena až po jeho smrti. Přehlídka Novákových děl v Galerii Středočeského kraje se jmenuje Stále v pohybu. Začala v neděli, potrvá do 8. září.

Objekt Vratislava Karla Nováka nazvaný Planety – Kruhy na zahradě kutnohorské galerie.
Objekt Vratislava Karla Nováka nazvaný Planety – Kruhy na zahradě kutnohorské galerie. | Foto: Tomáš Souček

Novák žil mezi roky 1942 až 2014. Vytvořil desítky plastik a šperků, patřil k průkopníkům takzvaného kinetického sochařství. Svými mobilními sochami obohatil českou krajinu. Často se jednalo o složité mechanismy využívající pohybu, světla i zvuku, jež se vymykaly jasnému zařazení.

Vyučený šperkař nejdřív pracoval jako kovář a restaurátor, než přešel na sochu. Od 70. let vyráběl monumentální i drobné plastiky, které často ironizovaly techniku a nesly názvy jako Cípokřídlec sosákovitý, Planetostroboskop nebo Plašismrt.

Kromě toho se zaměřoval na kov a šperk. Jako profesor začal v 90. letech minulého století vyučovat na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, později působil na Fakultě umění a designu Západočeské univerzity v Plzni.

Pražský metronom na snímku z roku 2017.
Pražský metronom na snímku z roku 2017. | Foto: ČTK

Širší veřejnost ho dnes zná především díky metronomu trvale instalovanému na pražské Letenské pláni. Byl vztyčen roku 1991 u příležitosti tehdejší Všeobecné československé výstavy a nachází se na místě někdejšího Stalinova pomníku.

Nápad se zrodil právě z myšlenky zajímavě využít sokl po sousoší upomínajícím sovětského diktátora.

Tříboký jehlan, jenž tvoří základ pohyblivého metronomu s kyvadlem dlouhým přes dvacet metrů, tehdy na Letnou musela dopravit helikoptéra. Metronom o hmotnosti 12 tun se tyčí do výšky 24 metrů. Rovnováhu zajišťuje dvoutunové vahadlo. Rytmický chod díla vyjadřuje myšlenku plynutí času, koloběhu života i jeho zániku.

Pražský rodák Novák nicméně převážnou část své tvorby spojil s libereckým regionem. Od mládí jezdil na rodinnou chalupou do Jablonce nad Nisou, kde studoval na uměleckoprůmyslové škole a později koupil starou barokní faru v městské části Rýnovice. Tu zrekonstruoval a měl tam ateliér.

Dodnes jsou v Jablonci umístěny jeho plastiky Rybářský prut na břehu přehrady, červené Vrtule ve Mšeně nebo Krychle v areálu Základní školy Liberecká, uvádí web města.

Novák se stal držitelem několika mezinárodních cen.

Roku 2001 zvítězil v mezinárodní soutěži na plastiku v americkém Cincinnati, kde s umělkyní Susan Rae Ewing vytvořili 27 metrů vysokou věž Crystalline Tower. Na jejím vrcholu se do několika směrů pohybuje ráhno s rotující zlatou hvězdou představující symbol svobody.

V roce 1996 získal Novák zlatou medaili na řemeslném veletrhu v Mnichově. Nynější přehlídka připomíná desáté výročí jeho úmrtí.

 

Právě se děje

Další zprávy