Recenze: Barbarella byla pro svět komiksu to samé, co Woodstock pro muziku. Je dobře, že u nás vyšla

Jarda Konáš
6. 12. 2017 9:55
Po více než 55 letech u nás poprvé knižně vychází Barbarella, kultovní komiks, který svého času provokoval a posouval zažité hranice. Kultovní komiks dnes působí tak trochu jako muzejní kousek, což ovšem nic nemění na tom, že už od první stránky čtenář cítí, proč Barbarella vešla do historie. "Jestliže filmová adaptace platila za tehdy odvážnou, proti předloze je Jane Fondová jeptiška," píše v recenzi Jarda Konáš.
Tady Barbarella!
Tady Barbarella! | Foto: Argo

Kultovní komiks Barbarella ze začátku 60. let od Jeana-Clauda Foresta dnes působí tak trochu jako muzejní kousek.

Zub času je znát hlavně na tempu vyprávění, které připomíná zlatou éru komiksů v časopise ABC. Což ovšem nic nemění na tom, že už od první stránky čtenář cítí, proč Barbarella vešla do historie. A pocit blízkého setkání s legendou vydrží až do konce.

Foto: Argo

Barbarella v minulých dekádách samozřejmě dorazila i do Československa. Šlo ale o nárazové čtení a hlavní roli hráli Slováci, kterým se podařilo příběhy blonďaté vesmírné cestovatelky vydávat v různých časopisech po dobu několika let.

Letošní titul připravený v nakladatelství Argo je ale první knižní vydání pojaté velmi výpravně; kromě původního příběhu přináší i pokračování z roku 1974 Minutožroutův hněv. Velkoformátová kniha dráždí prsty a omámí silnou vůní tiskoviny. Do prodeje šla navíc i limitovaná edice pěti set kusů s obálkou od Káji Saudka. Technicky tak Barbarella dopadla na výbornou.

Obsahově už je to trochu složitější. Ano, Barbarella je kult, ale během půlstoletí se komiksová produkce změnila natolik, že čtenáře zhýčkané příběhy značek Marvel nebo DC (o japonské tvorbě vůbec nemluvě) může Barbarella trochu nudit.

Kdo má rád Těžkou planetu, bude Barbarellu milovat

Forestův komiks je sci-fi ze staré školy, sází tedy na imaginaci, originalitu prostředí a postav a především tajemnost vzdálených planet a mimozemských civilizací.

V době vzniku byly vesmírné programy ještě v plenkách a Barbarella tak obsahově vychází ze zlatého fondu angloamerické sci-fi, který nejlépe shrnuje slavná a u nás taktéž populární povídková sbírka sestavená Isaacem Asimovem Těžká planeta.

Barbarella.
Barbarella. | Foto: Argo

Jednoduché srovnání: komu se tato kniha líbila, bude Barbarellu milovat. Kdo preferuje novější tvář žánru, silně ovlivněnou nástupem space opery nebo fúze s hororem a akčním žánrem, tomu bude Barbarella připomínat spíš roztomilou figurku z dřívějších časů.

Zásadní je však erotická stránka celého díla. Psala se šedesátá léta a sexuální revoluce prosakovala do všech uměleckých odvětví. Barbarella připomíná ukázkové spojené nádoby: na jednu stranu do sebe mocně nasála sexuální volnomyšlenkářství tehdejší doby, na stranu druhou pak ze sebe velmi intenzivně pumpovala další várku erotiky do tehdejší popkultury.

Barbarella

Napsal: Jean-Claude Forest
Překlad: Richard Podaný
Vydalo Argo, 2017, 168 stran

A jestliže filmová adaptace z roku 1968 platila za tehdy odvážnou a provokativní, proti předloze je Jane Fondová jeptiška. Knižní Barbarella se častěji svléká než tasí zbraň, občas se s novým milencem navzájem představí až po aktu. S jistou nadsázkou můžeme říct, že Barbarella pro komiksový svět byla to samé, co byl Woodstock pro muziku.

Je proto dobře, že se u nás tento zásadní komiks konečně dočkal poctivého a výpravného vydání. Argo svou novou velkou řadu edice Argomiks pojalo sebevědomě, a pokud nasazená laťka vydrží, je na co se těšit.  

 

Právě se děje

Další zprávy