Hlínu si český výtvarník, prozaik a básník narozený v Košicích vybral jako materiál z nouze v 80. letech minulého století. "Když se narodily děti, neměl jsem vůbec peníze na barvy," vzpomíná.
Postupně se ukázalo, že s vhodnou stabilizující příměsí představuje hlína kvalitní a trvanlivý základ. "Schválně jsem měl obraz sedm let na dvoře, kde na něj pršelo a sněžilo - a vůbec žádná prasklinka," glosuje.
Krtince vítá jako zdroj kvalitně připraveného materiálu. Zatímco sousedi se krtky snaží odpudit, Palla je k sobě láká. "Já ty krtky pěstuji. Jak udělají kopeček, shrábnu to do kýble a pak s tím maluji. Když člověk maluje hlínou, ušetří," řekl České televizi. Jeho malby hlínou už jsou žádané i sběrateli, jednu takovou předloni vydražil za 150 tisíc korun.
O šíři jeho tvorby se nyní mohou přesvědčit návštěvníci Fait Gallery. Díla zde vystavená vznikala téměř půl století. Kromě obrazů jsou tu práce s textem, kresby či asambláže. Palla si původně představoval, že o jejich rozmístění v někdejší tovární hale rozhodne náhoda, konkrétně hod kostkou. Nakonec ale ponechal volnou ruku kurátorům Denise Kujelové a Vítu Havránkovi.
Výtvarník, prozaik, básník, keramik a performer Palla je pevně spjatý s brněnskou scénou. Na tamní konzervatoři koncem 70. let minulého století vystudoval hru na kontrabas, přes 15 let se živil hraním v orchestru Janáčkovy opery. Postupně se ale začal věnovat spíše výtvarné tvorbě, zejména happeningu a performance. Vliv na něj měl okruh autorů okolo Jiřího Valocha.
Palla část akcí vykonával v soukromí, aby je pak zpětně představil prostřednictvím některých předmětů nebo formou dokumentace.
Některé z těchto happeningů v roce 2017 zrekonstruovala výstava Moravské galerie v Brně. Součástí přehlídky v Pražákově paláci byl sál s výběhem pro slepice a malbami vytvořenými tak, že Palla po dešti položil plátno vedle kurníku a slepice po něm běhaly. V jiné části přehlídky pořadatelé zinscenovali Pallovu nikdy neuskutečněnou akci, kdy umělec v rámci happeningu ještě za komunismu plánoval odletět do New Yorku, pohnout tam kamenem a zase hned odletět zpět do Československa.
Ještě před revolucí Palla patřil k zakladatelům konceptuální skupiny Měkkohlaví, polemicky reagující na známější Tvrdohlavé. Po roce 1989 téměř dvě dekády učil na Fakultě výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně. Kromě toho celou dobu psal prózu, poezii i divadelní hry.
Dnes je autorem knih Jak zalichotit tlusté ženě, Zameť mou hruď nebo Teplé škvarky, stejně jako titulu Njkpůúp kkléedc sestaveného z nečitelných shluků písmen. Ty zřejmě poprvé použil, když psal příteli z vojny.
Zatím naposledy v roce 2022 vyšla Pallovi sbírka Smrad škvařeného fousu. Nyní s ilustrátorkou Vendulou Chalánkovou, která na fakultě studovala v jeho ateliéru, připravuje knihu pohádkových her. Propojí různé motivy a postavy, třeba Budulínka se Šípkovou Růženkou. "Když to zkombinujete, vznikají neskutečné možnosti," říká muž dnes žijící ve Střelicích u Brna.
V roce 2003 se stal prvním mistrem České republiky ve slam poetry, o 13 let později převzal Cenu Michala Ranného pro vlivné výtvarné umělce.
Nejčastěji bývá označován za konceptualistu. V současném umění mu chybí humor a lehkost, stejně jako se ohrazuje proti příběhovosti. "Všichni umělci teď mluví o tom, jak za jejich fotografiemi, knihami a obrazy musí být nějaký příběh. Buď je ale prostě to dílo dobré, anebo špatné. Příběhovost je hrozná nuda," řekl vloni pro týdeník Echo.
Paralelně s Pallou ve Fait Gallery nově vystavuje také vizuální umělkyně Habima Fuchs. Připravila instalaci reagující na dispozice a charakter prostoru bývalé slévárny. Je rodačkou z Ostrova na Karlovarsku, dlouho působila v Berlíně. Také přehlídka jejích děl potrvá do 4. května.
