Po těžké nemoci v pátek ráno ve věku osmašedesáti let zemřel překladatel, režisér a nakladatel Jiří Josek. Zprávu o úmrtí agentuře ČTK potvrdila jeho dcera Zuzana Josková.

Přes tři dekády se Josek věnoval dílu Williama Shakespeara, přeložil čtyřiatřicet jeho her včetně všech komedií a také autorovy sonety. Protože koncem 90. let prý u českých nakladatelů necítil dostatečný zájem vydávat Shakespearova díla, a nadto chtěl mít překladatelskou svobodu, Josek založil a provozoval nakladatelství Romeo, kde vlastní převody slavného alžbětinského dramatika do češtiny publikoval ve dvojjazyčných zrcadlových vydáních.

Například Romea a Julii postupně poslal na trh v pěti verzích, Hamleta čtyřikrát - kdykoliv byly hry znovu uváděny, Josek se k nim vracel a překlady drobně upravoval.

"Shakespeare znal dokonale člověka se všemi jeho slabostmi, vášněmi i přednostmi. A lidské povahy se zas tak moc nemění," řekl Josek v loňském rozhovoru pro Divadelní noviny. "Jak se mění doba, proměňuje se i pohled překladatele. Některá témata se stanou aktuálnějšími než jiná, a to na překladatele určitě také působí a ovlivňuje jeho interpretaci. Důležitým faktorem samozřejmě také je, že stárne jazyk," vysvětloval Josek, proč již od 18. století neustále vznikají nové české překlady Shakespeara.

Josek se jeho dílem začal zabývat v polovině 80. let minulého století, podobně jako o sedm let starší Martin Hilský - právě jejich překlady dnes na českých jevištích patří k těm nejhranějším. Sám Josek říkal, že vyrůstal na překladech E. A. Saudka a Aloise Bejblíka.

Ten roku 1984 Joskovi přepustil nabídku na překlad Romea a Julie pro chebské divadlo - Bejblík usoudil, že by hru měl do češtiny převést někdo mladší, a Josek už měl patřičnou průpravu ze spolupráce na monografii nazvané Alžbětinské divadlo.

Zpočátku Josek překládal jen hry, které si objednala divadla, později přidal i práci pro televizi nebo například pro přenosy shakespearovských inscenací z Národního divadla v Londýně nebo z produkce Královské shakespearovské společnosti, která běžela v českých kinech. 

Právě v Joskově překladu tak například Češi v biografech před třemi lety viděli londýnského Hamleta v hlavní roli s Benedictem Cumberbatchem.

"V počátcích obrození byl Shakespeare zajímavý autor pro kočovné divadlo a překládalo se z němčiny a prózou, Sládek Shakespeara překládal především jako básníka. Snažil se naplnit všechny významy, ale celé dílo se mu tak protáhlo až o dvacet procent. V padesátých letech se Shakespeare překládal jako klasik a hrál se ve velkých kamenných budovách. Zatímco v šedesátých letech rostla obliba studiových scén, kde byla tendence vnímat Shakespeara jako politického autora, promlouvat prostřednictvím jeho díla k současnosti. Tehdy bylo třeba jeho hry zcivilnit, zpřítomnit tak, aby všechno bylo srozumitelné," líčil Josek.

Ten podle svých slov usiloval o to, aby v překladech Shakespearových her zachoval všechny jazykové vrstvy, odlišil jednotlivé postavy či dodržel dramatičnost situací.

Nechtěl Shakespearova zbytečně zkrášlovat, vedle "míst krásných, patetických, poetických či ornamentálních" podle něj hry obsahují také výrazy lascivní či obhroublé, a ty se Josek snažil zachovat. Dbal na to, aby překlady působily aktuálně, zároveň je ale nezahlcoval módními výrazy.

"Snažím se být při překladu co nejvěrnější, ale na druhou stranu se snažím, abych překlad nezanesl výrazivem a odkazy, které budou nesrozumitelné," shrnul v rozhovoru pro Divadelní noviny. Těm ještě vloni v listopadu řekl, že v něm "začíná hlodat" myšlenka na překlad kompletního Shakespearova díla.

Jiří Josek se narodil 31. března 1950 v Brně. Vystudoval angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde pak po sametové revoluci na Ústavu translatologie vedl semináře literárního překladu a dějin překladu.

V letech 1975 až 1991 působil jako redaktor oddělení angloamerické literatury v nakladatelství Odeon. "Odeon byl zvláštní podnik, režim asi potřeboval výkladní skříň, aby mohl západnímu světu alibisticky tvrdit: Podívejte se, co tu vychází za autory," vzpomínal Josek v interview pro časopis Tvar. Také ale upozorňoval, že Odeon už za minulého režimu dbal na to, aby vydávané knihy nebyly odbyté.

V polovině 90. let minulého století Josek na americké Cornellově univerzitě po dobu tří let vyučoval český jazyk a literaturu.

"Ve skupině jsem například měl osmnáctiletou studentku operního zpěvu, která netušila, jaký je rozdíl mezi samohláskou a souhláskou, sportovce, manekýny a vedle nich padesátiletou vědkyni, odbornici na absurdní drama, sedmdesátiletou emeritní profesorku hudby či nadaného samouka, který si češtinu objevil tak, že se mu dostalo do ruky LP s dílem Járy Cimrmana," vzpomínal Josek pro časopis Tvar. "Pochopil jsem, že základním úkolem učitele tam bylo být zábavný a pojímat učení jako show, aby se tak rozdíly stíraly, či dokonce využívaly."

Kromě Shakespearových dramat Josek přeložil třeba slavný román Jacka Kerouaca Na cestě, prózu Williama Saroyana Tracyho tygr nebo román Ragtime od E. L. Doctorowa.

Z jiných divadelních her do češtiny převedl Žebráckou operu Johna Gaye, Skleněný zvěřinec Tennesseeho Williamse či Zabijáka Joea Tracyho Lettse.

Pro americké velvyslanectví Josek zavzpomínal na překlad Kerouacova románu Na cestě. | Video: US Embassy Prague

Díky jeho práci se českým čtenářům též otevřel svět básnické tvorby Allena Ginsberga, jehož Josek viděl zdálky na majálesu roku 1965 a znovu roku 1990, kdy mu jako redaktor Odeonu na letišti předal čerstvý výtisk sbírky Kvílení.

Později Ginsberg Joska i s jeho manželkou a dětmi ubytoval u sebe v mezonetovém bytu v americkém Coloradu.

Jiří Josek je na archivním snímku z roku 1997. | Foto: ČTK

"Když jsem měl před sebou živého básníka, kterého jsem překládal, měl jsem řadu otázek: proč je tu tohle a jak jsi to myslel tady. A on se tak podíval a kroutil hlavou, že už neví, že ho to prostě nějak napadlo. Říkal, že je pro něj život jenom to, co projde jeho hlavou. Nebral jinou skutečnost než tu, která mu prošla hlavou v konkrétní chvíli, když psal," vzpomínal Josek pro Divadelní noviny.

Josek rovněž spolupracoval s českou muzikálovou scénu, pro níž do češtiny převedl West Side Story, Mary Poppins či Vlasy.

Byl držitelem mnoha cen za překlad a dabing, mezi nejvýznamnější patří Cena Josefa Jungmanna, kterou dostal roku 1999 za překlad Shakespearova Hamleta. Téhož roku Josek jako režisér v ostravském Divadle Petra Bezruče připravil inscenaci Hamleta a poté režíroval ještě několik Shakespearových her.