Dirigovat mají Petr Kotík a Němec Johannes Kalitzke, sólisty budou klavírista Miroslav Beinhauer a basklarinetista Gareth Davis.
Koncert zahájí Langova Monadologie XXXIV Loops for Ludvik pro klavír a orchestr, vycházející z Třetího klavírního koncertu c moll Ludwiga van Beethovena. Jeho původní tvar a rozvržení autor při přepisu do značné míry zachoval.
"Z Beethovenova čtyřhlasého zápisu jsem vytvořil mikrotonální dvanáctihlas, který na původních harmoniích leží jako takový závoj," přirovnává Lang, jenž v každé takzvané monadologii rekomponuje známá díla. V tomto případě výsledek přirovnává k "hypervirtuóznímu hodinovému strojku inspirovanému videoprojekty Raphaela Montañeze Ortize", dnes sedmaosmdesátiletého amerického umělce.
Následovat bude skladba DW 28 Loops for Davis pro basklarinet a orchestr, kterou skladatel sice věnoval basklarinetistovi Garethu Davisovi, zaznívá v ní ale také hlas jazzového trumpetisty Milese Davise. Podle autora zde pro posluchače nebude snadné rozpoznat, které části jsou zkomponované a které improvizované.
Závěrečná skladba Monadologie XXXVII Loops for Leoš vznikla pro festival Ostravské dny, jejž založil dirigent Kotík. "Nápad se dostavil rychle, na Leoše Janáčka už jsem myslel dlouho. Jako předobraz jsem zvolil cyklus Po zarostlém chodníčku, konkrétně části Naše večery a Dobrou noc," říká Rakušan, který Loops for Leoš zkomponoval před čtyřmi roky ve Vídni. Třetí větu dodělal vloni až pro nynější pražské uvedení.
Koncert záměrně začne intenzivní, hlasitou skladbou a skončí jemně, až lyricky, popsal skladatel v rozhovoru pro časopis Harmonie. "Hlavní je nepřinést očekávané, ale spíše něco nečekaného. Je to dobrý nápad i proto, že třetí věta Loops for Leoš bude uvedena vůbec poprvé," uvedl.
Čtyřiašedesátiletý Lang je v ostravském hudebním okruhu považován za takřka domácího autora. Jeho skladby se od roku 2009 pravidelně objevují na festivalech Ostravské dny a New Opera Days Ostrava, kam přijíždí též jako lektor.
Inspiračními vlivy lineckého rodáka jsou nejen evropská klasická hudba či avantgarda 20. století, ale také jazz, rock, punk, techno, elektronická taneční nebo počítačová hudba, v jeho opeře Der Hetzer pak i rap. Pracuje s technikami samplování, loopingu či scratchingu.
Využívá rozmanitých filozofických konceptů. K dosažení maximálního účinku si vypomáhá novodobými technologiemi a samplováním. Kromě kompozice, jazzu a klasického klavíru Lang studoval také filozofii a germanistiku.