Tříska si jako jeden z nejtalentovanějších herců generace 60. let vysloužil přezdívku český Marlon Brando. V roce 1977 se rozhodl pro emigraci z komunisty ovládané země. Usadil se v Kalifornii, dokázal prorazit i do Hollywoodu. Po pádu komunismu se pravidelně vracel kvůli filmovým i divadelním rolím i do Česka.
Osmdesátiletý herec Jan Tříska podlehl v noci z neděle na pondělí vážným zraněním po pádu z Karlova mostu do Vltavy. Hospitalizován byl na jednotce intenzivní péče v Ústřední vojenské nemocnici. S informací jako první přišel server iDnes.
Od pondělí měl natáčet film Na střeše, natáčení ale bylo odloženo, sdělila mluvčí filmu Uljana Donátová. Jeho posledním snímkem tak zůstane film Jana a Zdeňka Svěrákových Po strništi bos, kde hrál despotického dědečka ústředního hrdiny.
Jan Tříska se navzdory věku udržoval ve skvělé fyzické kondici, pravidelně běhal a jedl výhradně zdravou stravu. Byl znám jako asketa, měl rád pořádek, nekouřil, nepil alkohol a nevyhledával večírky.
Honza Triska byl v perfektni kondici a tesil se na velikanskou roli. Posledni mesice nezil nicim jinym. Predstava, ze by priletel z Kalifornie, absolvoval kostymni zkousky a sel ukoncit zivot, je naprosto hloupa. Vymstil se mu jeho ritual navstevy Karlova mostu, ktery delal pred natacenim kazdyho novyho filmu. Prosim, nedelejme z tohodle vyjimecne milyho a inteligentniho cloveka blazna. Myslete na Jenika a drzte mu palce, prosim. Kdo veri, at se pomodli. Dekuju.
Zveřejnil(a) Jiri Madl - oficiální dne 24. Září 2017
Na Twitteru v pondělí vzpomíná na Jana Třísku například Ministerstvo kultury ČR, Americká ambasáda v Praze nebo organizace Junák - český skaut.
"Kdo srdci takému útěchy jaké dá?"
— Ministerstvo kultury (@MinKultury) September 25, 2017
V Janu Třískovi ztrácí česká kultura mimořádného umělce i velkého člověka. Sdílíme bolest nejbližších. pic.twitter.com/3w1Bda04fE
Zemřela česko-americká filmová a divadelní legenda Jan Tříska. Rest in Peace. pic.twitter.com/X2CMNxBbkn
— U.S. Embassy Prague (@USEmbassyPrague) September 25, 2017
Jan Tříska. *4. listopadu 1936 / †25. září 2017. Odpočívej v pokoji, Širokko. pic.twitter.com/nKfyUARgo3
— #SKAUT (@czSKAUT) September 25, 2017
Český Marlon Brando
Jan Tříska se narodil 4. listopadu 1936 v Praze. S herectvím začínal již v 50. letech v divadelním souboru Gymnázia Jana Nerudy. Již tam na sebe strhl pozornost hereckým projevem, dikcí i zabarvením hlasu.
"Dva roky po sobě jsme pro velký úspěch museli hrát Moliérova Zdravého nemocného nebo starofrancouzskou frašku Mistr Petr Pleticha. V obojím zářil Honza v titulní roli," vzpomíná na jeho rané úspěchy někdejší spolužačka a bývalá dramaturgyně opery Národního divadla Alena Valšubová.
Později vystudoval Divadelní fakultu AMU. "Jako mladý jsem se účastnil recitačních soutěží. Na jedné z nich si mě všiml Karel Höger. O přestávce za mnou přišel a zeptal se, co chci studovat. Odpověděl jsem: tanečníka. A on: můžete být dobrým hercem," vzpomínal Tříska.
Hned po škole nastoupil do Národního divadla. "Byl jsem hloupý, vzpurný mladík, který měl jen to drzé čelo," řekl o sobě herec. Přesto zde vytvořil řadu vynikajících rolí vrcholících Shakespearovým Romeem.
Zemřel Jan Tříska. Upřímnou soustrast. Fotil Bohdan Holomíček pic.twitter.com/GNfBhnJhY1
— Dominik Feri (@DominikFeri) September 25, 2017
Jako jeden z nejtalentovanějších herců generace 60. let si vysloužil přezdívku český Marlon Brando.
V roce 1966 zakládal spolu s Otomarem Krejčou Divadlo za branou. Hrál v řadě Krejčových inscenací, točil filmy i televizní hry (Srpnová neděle, Lidé z maringotek, Radúz a Mahulena). V roce 1972 bylo Divadlo za branou zavřeno a o pět let později Tříska emigroval.
Přátelil se s Havlem, podepsal 2000 slov
Jeho rozhodnutí uzrálo na Tři krále, poté, co zavřeli Václava Havla, s nímž ho pojilo přátelství - Havel byl Třískovým svědkem na svatbě v roce 1968, Tříska byl naopak Havlův svědek na jeho druhé svatbě v roce 1997. To už měl herec za sebou podpis manifestu Dva tisíce slov a z toho vyplývající omezení v televizi i u filmu.
Jan Tříska a Václav Havel se v Liberci podíleli na rozhlasovém vysílání v době před okupací v roce 1968. Na Ještědu je tato pamětní cedule.
S manželkou Karlou Chadimovou odešel Jan Tříska v roce 1977 nejprve do Řecka, pak do kanadského Toronta, kde měli příbuzné.
Jen pár měsíců po útěku už Tříska hrál v New Yorku ďábla Wolanda v Mistrovi a Markétce.
"I když neuměl dostatečně anglicky, svým projevem a osobností strhl obecenstvo," psaly kritiky. Čerstvého imigranta pro tento part obětavě připravoval Jiří Voskovec. V Americe Tříska natočil mimo jiné filmy Semtex blues, Nevěrně tvá, Rudí, Lid versus Larry Flynt, Andersonville či Ronin. Divadelním vrcholem byla role Jepichodova v Čechovově Višňovém sadu, který režíroval Peter Brook.
Po emigraci se komunistický režim v Československu snažil Třísku, který měl vždy blízko k disentu, vymazat z povědomí lidí. Filmy či například televizní seriál F. L.Věk, ve kterých hrál, se nesměly vysílat.
Od roku 1982 žil v Los Angeles s manželkou - původně herečkou, dnes manažerkou - v hotelu Bel Air. Měli spolu dcery Karlu a Janu.
Tříska stačil v Česku ještě druhou slavnou kapitolu
Po změně režimu v roce 1989 se vrátil do českého povědomí triumfálními výkony v roli krále Leara na jevišti a jako učitel Igor Hnízdo ve filmu Obecná škola.
Jeho Král Lear je dodnes považován za mimořádnou divadelní událost posttotalitní éry. Snímek Obecná škola byl nominován na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film.
V Česku se po roce 1989 krom Obecné školy objevil například ve filmech Řád, Rok ďábla, Želary, Jedna ruka netleská či Horem pádem. Jeho poslední filmovou prací je snímek Jana Svěráka Po strništi bos.
Kromě Letních shakespearovských slavností vystupoval také v Divadle Na Jezerce, o přátelství s Třískou hovoří ředitel divadla Jan Hrušínký v rozhovoru pro DVTV.
Ja Jezerce Tříska zazářil především v inscenaci Kumšt, které dosáhlo více jak dvou set vyprodaných repríz. Říkalo se jí "Kumšt čtyř Janů", protože kromě Jana Třísky zde hráli Jan Hrušinský a Jan Kačer, oblíbený kus režíroval Jan Hřebejk.
Absolutní profesionál s mimořádným prožitkem
Podle anglisty a překladatele Martina Hilského, který s Třískou léta spolupracoval při popularizaci a interpretaci díla Williama Shakespeara, herce charakterizovala profesionalita "od začátku do konce".
"Jeho herectví bylo profesionální, ale zároveň osobní, prožité a procítěné," řekl Hilský. Třískův Král Lear způsobil, že Letní shakespearovské slavnosti se staly plenérovým divadelním fenoménem.
"Poprvé jsem ho viděl jako hodně mladý student v 60. letech v roli Romea. Seznámili jsme se v roce 2002, když vystupoval v legendární inscenaci shakespearovských slavností jako král Lear," dodal Hilský.
"Opsal veliký herecký oblouk od Romea ke králi Learovi. Viděl jsem obojí a před obojím smekám. Roli krále Leara se naučil v Kalifornii, a když přijel na první čtenou zkoušku, uměl ji celou zpaměti dokonale."
Připomněl také, že Shakespearovy Sonety jsou velmi často o pomíjivosti lidského bytí.
"Mluvili jsme spolu i o těchto posledních věcech. Velmi krásně. Těžce to prožíval, řekl mi: Martine, po osmdesátce je to všechno jinak. Věř mi. To mám od něj. Ale připadá mi jako šílená shoda okolností, že už není," vzpomíná.
Na Třísku vzpomíná i herečka Magda Vášáryová, která s ním v roce 1970 vytvořila roli ve Weiglově snímku Radúz a Mahulena.
Jako Krále Leara jsem si představoval Jana Třísku, říká Martin Hilský
"Je mi to líto, protože pokud vím, tak Honza neplánoval, že někdy umře. Držel diety, cvičil a myslím si, že i ve svých 80 letech byl velice připraven fyzicky i mentálně, byl schopen naučit se dlouhé texty," řekla.
Upozornila, že Tříska byl ještě československý herec. I proto lituje, že nemohl být součástí českého herectví a kultury. "I jeho, tuto velkou hereckou osobnost, jsme vytlačili. I jeho jsme radši poslali pryč. Nemáme rádi, když je někdo lepší než průměr," uvedla.
Policie: Šlo o nešťastnou náhodu
Těsně po sobotním pádu do Vltavy informace hovořily o tom, že muž z mostu skočil. Sebevraždu však v pondělí vyloučila policie. Mluvčí Tomáš Hulan pro iDNES uvedl, že z dosavadního vyšetřování vyplývá, že šlo o nešťastnou náhodu. Muže z vody vytáhli cestující z okolo projíždějící lodi. Nejevil známky života, nedýchal a byl v bezvědomí.
"Oba zachránci ho proto za pomoci telefonických instrukcí operátorky záchranné služby oživovali až do příjezdu záchranářů. Ti ho přebírali už s obnovenou srdeční funkcí," řekla mluvčí pražské záchranné služby Jana Poštová. Záchranáři poté pacienta uvedli do umělého spánku, zajistili mu dýchací cesty a převezli ho do Ústřední vojenské nemocnice. Tam v neděli na pondělí zemřel.
