Martin Scorsese se zapsal do dějin kinematografie především opusy Zuřící býk, Taxikář, Casino a naposledy Vlkem z Wall Street, v nichž se zaměřil na strhávání masky americkému snu.
Jeden z nejvýraznějších představitelů "generace spratků" má ale na svědomí i vynikající vhledy do náboženství. Kontroverzní Poslední pokušení Krista a meditativního tibetského Kunduna, který bohužel svého času komerčně prohrál souboj s plytkými Sedmi lety v Tibetu s Bradem Pittem uvedenými během stejné sezony.
V roce 2017, dvacet let po Kundunovi, dorazí do českých kin návrat činorodého čtyřiasedmdesátiletého Italoameričana k víře. Adaptace ceněného románu Ticho japonského spisovatele Šúsaky Endóa z roku 1966.
Nádherná ztráta víry
Vypráví o misionářských snahách portugalských katolíků v Japonsku sedmnáctého století, jež neprobíhaly zrovna podle plánu a mužům šířícím abrahámskou víru šlo nakonec o holý život. V této nepříznivé situaci musí dva mladí knězi (Andrew Garfield a Adam Driver) najít svého mistra (Liam Neeson), který se tváří v tvář japonskému nátlaku zřekl křesťanství.
Japonské adaptace se román pověstný svým hlubokým vhledem do náboženské problematiky dočkal už v roce 1971. Ta si získala uznání mezi milovníky japonské kinematografie, do obecného povědomí se na západě ale nezapsala. Scorsese se chopil podobně kultovního asijského námětu naposledy v roce 2006, kdy předělal hongkongskou Volavku coby Skrytou identitu a odnesl si za ni svého prvního a doposud jediného Oscara za režii.
Ticho, zatím i na českém trhu uváděné pod originálním titulem Silence, právě představilo první upoutávku a ihned učarovalo nádhernými obrazy, v nichž poznáme jak Scorseseho, tak i mexického kameramana Rodriga Prieta (nominace na Oscara za Zkrocenou horu). Otázkou zůstává scénář Jaye Cockse, s nímž Scorsese pracoval na svých méně uznávaných počinech Věk nevinnosti a Gangy New Yorku.
Je ale zajímavé, že filmař, známý opakovaným angažováním svých oblíbenců před i za kamerou (z herců Leonardo DiCaprio a Robert De Niro), si až na výjimky jako Cocks tentokrát vybral z velké části nezajetý tým.
Do českých kin dorazí Ticho 16. února příštího roku. A že dorazí, není samozřejmost. Scorsese je notoricky známý tím, že má rozpracováno několik filmů najednou a leckdy trvá roky, než je realizuje. Mezi jeho nejvyhlíženější a zároveň nejvíc vleklé produkce patří třeba životopis Franka Sinatry.
Čtvrt století odkladů
Na Ticho sháněl Scorsese prostředky poprvé už v roce 1990 a od té doby ho v rozhovorech označuje za svůj srdcový projekt. Poprvé vážně uvažoval o realizaci hned po Kundunovi z roku 1997, ale nakonec dostaly přednost Počítání mrtvých a Letec.
Kamery se nakrátko rozjely až o víc než deset let později v roce 2009, tenkrát s Danielem Day-Lewisem, Beniciem del Torem a Gaelem Bernalem v čele. Komplikace ale režiséra přiměly natáčení přerušit a odejít k Prokletému ostrovu a Hugovi, zatímco se del Toro vydal po světě propagovat dnes již zapomenutého Vlkodlaka.
Pád produkce tenkrát del Toro označil za nesplnění svého snu a byl i s Day-Lewisem připraven se k filmu vrátit, Scorsese ale nakonec upřednostnil Vlka z Wall Street. Málokdo tehdy věřil, že Ticho ještě opravdu vznikne.
Když se Scorsese k Endóově románu opravdu vrátil, musel přeobsadit herce vázané již k dalším projektům a udělat další produkční změny. Nakonec se však na Tchaj-wanu snímek natočil a po všech těch letech se dostane k publiku. Coby dílo, které jeden z nejlepších žijících filmařů nosil v hlavě čtvrt století. Očekávání nejsou malá.
