Sibiřský deník, natočený podle bestsellerových vzpomínek Melanie Vanagsové (Sabine Monateová), která v hloubi ruské tajgy strávila dlouhých šestnáct let, dokazuje přesvědčivě jednu věc: film s ambicí oslovit široké divácké publikum nemusí být podbízivý. V lotyšských kinech se po jeho premiéře strhl poprask a tahle depresivní podívaná se během listopadu a prosince vyšvihla na pozici nejnavštěvovanějšího filmu roku.
V českých poměrech by se situace dala připodobnit k tomu, kdy by žebříčkům návštěvnosti dominoval film jako Já, Olga Hepnarová. Sibiřský deník stejně jako film o vražedkyni nabízí zdánlivě strohý a od jakéhokoli sentimentu oproštěný ponor do duše zmučené mladé ženy a využívá možnosti černobílého obrazu. Sošku za nejlepší kameru na mezinárodním áčkovém festivalu v Tallinu získal po zásluze.
Žiju, protože doufám v návrat domů
Příběh manželky aktivistického novináře, již sovětský režim v červnu 1941 odvezl dobytčákem spolu s dalšími desetitisíci žen z pobaltských zemí na Sibiř, se nijak nezdržuje vysvětlováním dobového kontextu. Soustředí se pouze na prožitky ženy, jež se po třítýdenním putování na pokraji smrti hladem a žízní ocitla se svým synem v promrzlé zemi nikoho, osídlené jen ruským personálem pracovního lágru.
Z výpravy snímku je znát smysl pro dobový detail, ať už se to týká oblečení, nebo prostředí tábora. Ani ruští věznitelé nejsou nějací prvoplánoví zloduši jako z Hollywoodu, jsou to prostí vesničané zpracovaní stalinskou propagandou o pobaltských fašistech. Dokumentární pocit autenticity dělá ze snímku vhodný doplněk k četbě drásavých historických opusů typu Krvavé země Timothyho Snydera.
Pro režiséra Kairišse jsou ale historie a politika jen vhodnou kulisou pro neokázalý příběh o síle ducha vystaveného extrémním podmínkám. Může se přitom opřít o soustředěný výkon Sabine Monateové, která prakticky nezmizí z plátna a se zdánlivým stoicismem ve tváři přijímá jednu ránu osudu za druhou. Nejde ale o apatio ani podvolení. Je to přepnutí do módu přežití. Léta živoření za hranicí hladovění jí pomáhá přežít víra v to, že se jednou vrátí domů a opět se shledá se svým mužem.
Sibiřský deník
Životopisné drama
Lotyšsko/Finsko/Česko, 2017, 120 minut
Režie: Viesturs Kairišs
Hrají: Sabine Timoteo, Baiba Broka, Outi Kärpänen, Erwin Leder a další
Hodnocení Aktuálně.cz: 85 %
Každodenní hrůzy života v lágru, popisované záměrně chladně až nezúčastněně, kontrastují s obrazy netečné krásy divoké přírody. Pečlivě komponované pomalé jízdy kamery, které jsou ve vypjatých pasážích zkombinované se znepokojivou ambientní zvukovou stopou, dosahují místy až hypnotického účinku. Zvlášť ve srovnání s občasnými flashbacky a snovými scénami z předválečné Rigy připomíná Sibiř v režisérově vizi místo na pomezí halucinace - jakýsi surreálný očistec, z něhož není návratu.
Zejména díky českému podílu na produkci v podobě společnosti 8Heads Productions máme šanci v kinech vidět snímek, který se vyhýbá klišé historických filmů. Není vůbec lehké se na něj dívat, ale je těžké z něj spustit oči.
